Zachraňte stromy na Malém náměstí.

Další ze vzrostlých stromů v Hradci mají padnout. Jediná vzrostlá zeleň na Malém náměstí jsou čtyři krásné lípy, tvořící čtverec. Chládek na lavičkách pod nimi rádi využívají procházející lidé. Po jejich vykácení (což je v návrhu architektů) zasadí malé stromy s kulovitou korunou. V Hradci nastane podobná hrůza, jako v Pardubicích vedle divadla. Úplně stejný případ. Krásné stromy tam pokáceli a nahradili malými stromky. Celé prostranství u divadla v Pardubicích je najednou sterilní, nehnízdí tam práci a je tam smutno.Stejné to bude u nás v Hradci. Hlavně že Městská zeleň v Hradci vykáže další činnost. Co vy na to?

Stejně jako živočichové, i rostliny žijí jen nějaký počet let a jednoho dne dožijí. Není toto pravý důvod plánovaného kácení? Strom nemůže být někde navěky.

Ty lípy na malém náměstí vypadají zdravě. Také si myslím, že na kácení mají ještě čas.

Váš názor nesdílím. Je to názor typicky egoistického člověka, který nemá nejmenší vstah k přírodě. Maloměšťák, který většinu volného času tráví za zdmi supermarketů a místo v knihách listuje neustále v nabídkách slev. Co je podle vás dožitý strom? Lípám na malém náměstí neni víc jak 30 roků. Bez problémů můžou dožít 100 až 150 let.

Jsou-li zdravé, tak to snad žádnej úředník nemůže povolit!

Bohužel je to tak. Jedna lípa se sázela před dvanácti lety. Pamatuju se na to. Další jsou tak o deset let starší. Teď zrovna krásně voní. Fakt jich bude škoda. To je jako s tím krásným dubem, kterej se měl pokácet na nábřeží u Aldisu kvůli lávce pro pěší. Na popud nás-běžných lidí stojí dub dál. Úředníci se neodváží.

Zajímal by mě názor nějakého ekologa na kácení lip.

Neznám všechny souvislosti a tak se ptám - to kácení je v nějaké souvislosti s plánovanou rekonstrukcí ? Jaký je vůbec stav ve věci té rekonstrukce ? A bude to dle vítězného "historického" návrhu nebo byla nakonec dána přednost nějaké moderně ?
Jinak každého stromu je škoda, byť to někdy nelze jinak. V případě těch mladých lip je to také sporné - pro svůj mladý věk by měly být zdravé, ne druhou stranu právě pro ten mladý věk o nich nělze tvrdit, že tam rostou "odnepaměti". Nicméně pokud je to jen trošku možné, ať zůstanou i přes tu rekonstrukci.

Jsem poměrně často v roli zástupce účastníka správních řízení o povolení kácení dřevin v HK. Mohu Vám říci zhruba toto: Příběh lip na Malém náměstí je typickou ukázkou dnešního uvažování. V dnešní době musí být vše naprosto dokonalé, jednotné až uniformní, symetrické, předvídatelné a zcela pod kontrolou. Vše musí mít zkrátka "štábní kulturu" - není přece možné, aby každý strom byl jinak velký, jinačího tvaru, jinak starý a ještě ke všemu, aby všechny 4 stromy na Malém náměstí byly umístěny asymetricky vůči kašně. A tak pan architekt se rozhodl (a odpovědné orgány města ho následovaly), že stromy půjdou pryč a místo nich budou vysazeny v rámci rekonstrukce stromy nové - každý do jednoho rohu kašny (konečně tu bude symetrie), všechny stejně staré resp. mladé, všechny se stejnou kulovitou korunou (a pokud možno ne moc velkým vzrůstem). Co na tom, že Malé náměstí je prostorem, kde každý dům je jiný, z jiné doby, jinak barevný, stavěný v jiném slohu, některý s podloubím, některý bez? Celé náměstí má víceméně nepravidelný tvar - co do půdorysu i do jeho svažitého povrchu - nikomu to nevadí a proč taky... Pouze na stromy se u nás tradičně hledí trochu jinak, na ně jsou vyšší nároky a musejí být v jedné lajně. Přitom to je, slovy profesora Knížáka, jako bychom tvrdili, že hezkými lidmi jsou jen vojáci...
Také jsem šel včera kolem (v jejich stínu si zrovna hověli nějací lidé) a ty lípy nádherně voní, jsou esteticky působivé právě svou nepravidelností, kterou doplňují malebnost celého náměstí. Rekonstrukce je může plně respektovat - na Malém náměstí ničemu nepřekážejí - snad jenom vkusu či nevkusu jednotlivců, kteří na "to", bohužel, mají kulaté razítko.

No, nevěšte hlavu, ještě je tady §70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ...

PS: lípy na Malém náměstí jsou vlastně takovou třešničkou na dortu. Víte např., že
*podobně budou vykáceny všechny lípy na Riegrově nám před Černigovem - asi z jedné poloviny v důsledku nového dopravního řešení a z druhé poloviny proto, že nejsou v souladu s "navrženou koncepcí sadových úprav" Riegrova nám. Nové autobusové nádraží je zcela nezbytné, o tom není pochyb a nezbývá, než doufat, že budou realizovány navržené nové sadové úpravy a vysázeny slíbené stromy.
*kauza dubu červeného u Aldisu leží již téměř půl roku na krajském úřadě, který má rozhodnout již podruhé o dvou odvoláních podaných proti povolení pokácení tohoto mohutného stromu, jenž je součástí historických alejí podél Labe
*bude pokáceno několik vzrostlých kaštanů a dalších stromů v rámci rekonstrukce parkánů pod městskou hudební síní. Jejich náhrada je nejasná
*nová tělocvična v Třebši ja navržena tak, že to bude vyžadovat likvidaci většiny zeleně v areálu tamního hřiště. Ta by měla být nahrazena.
*vedle OD Tesco se cpe jakýsi další nadmutý obchoďák, který bude vyžadovat likvidaci značné části tamní již dnes dost sporé zeleně - např. tureckých lísek podél Letecké ulice. Náhradní výsadbu prakticky není kam umístit.
*je tady celá řada dalších případů

V sousedních Pardubicích se už začíná otevřeně mluvit o tom, že masívní likvidace zeleně začíná představovat vážný problém (estetický i ekologický). V HK zatím nic moc. Přesto máme některé výhody:
*i do nejužšího vedení města se začínají dostávat velmi rozumní lidé, s jasným názorem na "betonové architekty" (otázkou je, kolik toho zmůžou vůči tomu zbytku)
*přes řadu možných výhrad je nutné konstatovat, že tu máme v porovnání s jinými městy velmi dobře fungující magistrátní odbor životního prostředí
*je tu relativně vyvinutá občanská společnost (aktivní občanská sdružení) a občané, kteří nejsou lhostejní k tomu, co se děje v jejich okolí - viz většina příspěvků v této diskuzi (bohužel často se probudí když už je pozdě nebo na problém upozorní, ale sami zůstávají pasívní)

Určitou nevýhodou Hradce Králové je, že je tady docela dost autorizovaných lidí, kteří se snaží dopracovat do "haute architecture" či uměleckých výšin ať to stojí, co to stojí (viz lávka Aldis, Ulrichův pomník apod.).

Zdravím a čekám na smršť od našich ekoteroristobijců... :-)))

Souhlasím s tím, že ať už jsou lípy na M. náměstí jakkoli staré, malebná je na nich právě ta sponntánost a asymetrie umístění - přesně to odpovídá charakteru celého náměstí, které vznikalo organicky a bez nějakého plánu už od středověku. Umístit nové stromky do rohů kašny nesvědčí o velké fantazii architekta - ještě by se to tak hodilo do nějakého čtvercového prostou, třeba na nádvoří bisk. paláce, ale ne na toto náměstí.

Nahodou, vy všichni obránci stromů, nevšimli jste si, jak vaše milované stromečky ničí povrch náměstí? Prostě podle mě, lípa není vhodný strom na náměstí, nebo alespoň na náměstí s jiným, než prašným povrchem.
Nejsem biolog, takže pokud se mýlím, tak mi to prosím vyvraťte

Docela jste mě pobavil. Ha-ha. Ještě jsem neslyšel o ničení povrchu náměstí stromama. A neničíte ho náhodou vy-svými botami a nebo nevhodným chováním? Vyhazováním odpadků? Pliváním na zem?

Tak se tam podívejte a řekněte mi, z čeho jsou ty terénní vlny kolem stromů. Podle mého názoru to jsou kořeny...

Mně to připadá úplně jako nemoc, když vidím jak se všude kácí stále víc vzrostlých stromů, které musely růst x let. Místo nich se sázej malý chcípáčci-proutky, ty jsou ve všech městech stejný, naprosto unifikovaná podoba. Lidi co máte proti těm stromům?!

Nikdo nic proti nim nemá. Jenom moc stíní, působí neesteticky, zelená je ve městech opravdu šeredná barva, a na podzim z nich opadává listí, které se musí uklízet. :-))

Z těch malých chípáčků budou po x letech vzrostlé stromy :-)

No tak se zase skácej!

Možná by jste seměli jít všichni aktuálně podívat k lípám na Malé náměstí. Přímo na stromech jsou lístečky s názory lidí na jejich pokácení. Jsou to názory obyčejných lidí-na které by se měl brát ohled. Teď už dokážu pochopit, proč se ochránci přírody přivazují ke stromům a brání tak jejich kácení (viděl jsem to před časem v televizi). Někdo možná řekne, že je to "JENOM" strom. Všude jich přece rostou stovky a tisíce. Ale představte si, co prachu a kouře z aut stromy pohltí, co ptáků a na nich hnízdí, co dešťové vody zadrží, jak hezky vzrostlé stromy působí na okolí, co příjemného stínu nabízí, jak hezky voní ......a hlavně, NIKOMU KROMĚ ARCHITEKTU NEPŘEKÁŽEJÍ. Myslím si a jsem i přesvědčen, že není negativního působení těchto lip na okolí snad kromě toho že si stromy "dovolí" růst (pro SNIFFERA) a kořeny se zvětšují. Snad ale není problém předláždit okolo stromů dlažbu na náměstí.
Před časem jsem viděl v televizi dokument, že v Holandsku chtěli postavit novou a moderní lávku přez řeku a v cestě vadil vzrostlý strom. Lávku postavili. Pro strom však v té lávce udělali otvor, aby mohl dál růst. Tak si přírody váží.

naprosto souhlasím s jedním názorem z diskuse: stromy překážejí jenom architektům!!! vůbec nechápu, proč se musí na náměstí kácet stromy, to chceme mít perfektně vydlážděné náměstí, které v létě bude jako rozpálená plotna!!! lidé - když už musí být ve městě - tak vyhledávají odpočinek pod stínem krásných stromů!!!

Souhlasím s tebou Pájo. Je zajímavé si přečíst celostránkový článek v Hradec ké příloze MF Dnes ve středu 13.7. a nebo v Pardubické příloze MF Dnes v úterý 12.7.2005 o těchto lípách. Zajímavý je úvod článku a informace o zahraničních trendech, kde vzrostlé stromy zabudovávají do novostaveb. A přitom se nejedná se jenom o lípy. Těch vzrostlých stromů, určených k "porážce" je po Hradci docela dost. Zajímavé je, že nikdo nedá architektům zadání, kde musí být zachována stávající zeleň. Hradec Králové-Salon republiky=lidi, zapomeňte na to pomalu . Co dělalo Hradec salonem? Přemýšlejte. Jenom baráky to nejsou.

No a Městská zeleň-potažmo Technické služby musí vykonávat nějakou činnost. Když už mají nakoupené motorové pily, tak je nemůžou nechat zahálet.

tak jestli je to jen kvůli tomu, tak se můžou zastavit u nás na chalupě. Věcí k pokácení je tam dost. A pokud si koupily i sekery, tak pro ty bude taky práce :-)

To, že jsou ty stromy mladý, neznamená, že musí být zdravý.Řekl bych, že zdraví těch stromů by měl být základní argument pro obě strany

A/ Souhlasím že mladý strom nemusí být zdravý. Jak ale poznáte nemocný strom? Běžte se na ně podívat. Posoudíte sám.

B/ I člověk bývá občas nemocný. Pak vyhledá pomoc lékaře. Nebo snad hrobníka?

Já zdraví stromů nerozumím, od toho jsou jiní. Ale život stromu má taky svůj vývoj, takže pokud je strom v "poslední životní fázi", současně se nabízí možnost rekonstruovat kompletně celé náměstí a vysázet stromy, které zde porostou další desetiletí, nemusí být rozhodnutí o pokácení stromu - "nemocného stařečka" až tak nelogické, jak se zdá. Opakuji, jde mi jen o objektivní pohled na věc, ne jen o emoce

Je škoda každého stromu, který padne dřív, než musí. Dívám se na ty stromy denně a je mi NÁS LIDÍ líto. K přírodě se chováme špatně. A ona nám to vrací. Nebo snad ty výkyvy počasí, tornáda, tsunami globální oteplování, ozónováé díry a další nemůžeme nijak ovlivnit? Zajímavé je přirovnání k rovnováze života na planetě: "Mávnutí motýlích křídel na jedné polokouli může způsobit katastrofu na druhé polokouli".

Nezlobte se, ale 4 stromy na namesti nejsou priroda. Nechapu, jak je vubec mozne vysadit v takovem prostoru stromy, ktere obvykle dosahuji mnohametrovych vysek (kastany, lipy, platany-jejich koreny navic devastuji chodniky). Vyhled na kulturni pamatky je pak zastinem vzrostlymi monstry, pricemz je jasne, ze na historicka hradecka namesti nechodi nikdo kvuli stromum. Takze stromy ano, ale mensiho vzrustu. Male namesti se snad rekonstrukce nedocka, zas se o rok odklada, nesmirne me to mrzi...vzlyk

Doufám, že se malé náměstí opraví dříve, než fotbalový stadion.

Lidi, neblázněte! Myslíte si, že kdyby ty Lípy byly zdravé, že by je nechali kvůli rekonstrukci Malého náměstí skácet? Jste padlí na hlavu?
Pravděpodobně bylo několik variant co s nimi. A doufám že to vyhrála ta nejlepší. Kdyby byly OK, tak tam zůstanou a náměstí se opraví. Podle mě tam nedají mladé (malé) stromky, ale už rovnou něco vzrostlejšího. Snad se na "městě" najdou peníze na 4 lípy. Už se moc těším, až z náměstí zmizí odporné asfaltové záplaty.

jasně, s tímto plně souhlasím

Nekacet!

Pro Michala:
souhlasím s tebou v tom, že by měly zmzet asfaltový záplaty. Těším se na rekonstrukci protože to je už neúnosné. Dlažba se propadá stejně tak jako asfaltová silnice. Opravy jsou pouze provizorním řešením. Jenom si nejsem tak jistý v tom, že nově vysazené stromy nedopadnou stejně jako ty staré. Budou zasazené na stejném místě jako lípy (uprostřed náměstí) a budou mít i stejné podmínky k životu. Neřekne někdo za deset-dvacet let, že potřebujou vykácet?

Kdo ví co bude za 20let ať mi to hned řekne, protože na tom by se dalo vydělat. :o) Ale teď vážně. Je docela klidně možné že by to po 20 letech mohlo dopadnout tak jak píšete, ale k optimismu nám dneska nahrávají nové technologie. Doufejme že nové stromky budou vsazeny do dokonale připraveného místa s novou půdou plnou živin a bude zajištěn dostatek vláhy. Dále musí být živiny dodávány také dodatečně. Bez toho by na takovém místě těžko něco přežilo delší dobu.
Otázka zní: Jak Veklé stromy by Malé náměstí "sneslo"???
Nebylo by nakonec finančně i z dalších roztomilých důvodů nakonec lepší opět stromy po XXX letech vyměnit za nové?

Snad všem musí být jasné, že strom je živý organismus a tudíž prochází určitým vývojem. Viz zprohýbaná dlažba v blízkosti kašny.
Dle mého názoru je nutné najít rozumný kompromis.

Jak tak sleduji tuto debatu, nedá mi to, abych zase stručně nezareagoval. Objevilo se tu totiž několik zajímavých a pro dnešní dobu poměrně symptomatických příspěvků-názorů. Především je poměrně zajímavé, jak pro některé z našich spoluobčanů představují stromy "monstra", která nepatří do města (hlavně lípy!, kaštany a platany) a na náměstí a ještě ke všemu brání výhledu na památky (sic!). Ano, na středověkých náměstích bylo zeleně málo, v té době bylo nejdůležitější přežít (dnes jakoby zase šlo jen o to urvat co nejvíc za co nejnižší cenu) a nehledělo se příliš na estetickou stránku prostoru. Nutno říci, že stromy se ve městech objevují ve větší míře již od 19. století (v menší míře se ale objevovaly samozřejmě již dříve), kdy jsou zakládány velké parky, široké bulváry s alejemi, promenády, honosná nábřeží a také se samozřejmě objevují stromy i na nově upravovaných historických náměstích, která už nejsou jen tržišti či místy pro pranýře a šibenice, ale dostávají polyfunkční charakter (náměstí jako místo pro odpočinek, společenské funkce a také jako reprezentativní prostor města). Ke zpříjemnění takového prostoru samozřejmě patří neodmyslitelně zeleň. Málokdo dneska asi ví, že v této době byla např. na pražském Václavském náměstí monumentální šestiřadá alej a byl založen dnešní rozsáhlý park na náměstí Karlově. Zeleň je také velmi důležitým architektonickým prvkem, který patří jak k historické, tak k moderní architektuře. V případě architektury historické dotváří zeleň pocit malebnosti, což je i případ Malého náměstí, kterému nejvíce sluší právě současná různověká skupina-čtveřice lip, z nichž každá má i jiný tvar - dokonale to ladí k různověké zástavbě architektonicky různě tvarovaných domů na náměstí. 4 nachlup stejné stromy s pravidelnou kulovitou korunou přesně v rozích kašny budou vytvářet sterilní paskvil, který náměstí příliš neprospěje. V případě architektury moderní je zase pro výsledný dojem důležité dosažení kontrastu mezi přesnými, pravoúhlými tvary moderních staveb či dokonalými materiály jako jsou sklo, ocel či beton a nepravidelnou organickou hmotou zeleně (vhodným příkladem z HK může být sídliště Labská I dokonale zasazené v zeleni). Jindy je pomocí zeleně dosahováno pocitu monumentálnosti - jako vhodný příklad je zde možné uvést dva ohromné platany před Štejnského palácem na Ulrichově náměstí (a propos kdypak už nějakého inteligenta konečně napadne, že je potřeba je pokácet?). Jinak konkrétně lípy jsou jedním z tradičně používaných druhů v městské zeleni - jedná se o druh s mnoha výhodami - esteticky působivý tvar (habitus) stromů, vonný a léčivý květ, z hlediska poškozování nejbližšího okolí kořenovým systémem má lípa také velmi dobré vlastnosti (na rozdíl např. od topolu). Velmi důležitým důvodem pro vysazování lip byla hlavně v minulosti symbolika - lípa jako český národní strom - tolik ke kurióznímu názoru, že někdo nechápe jak je možné vysadit na náměstí lípy.
Pána, který napsal, jak lípy na Malém náměstí zastiňují výhled na kulturní památky bych se docela zeptal, na co konkrétně mu zastínily pohled.
Další věcí je poškozování chodníků a dlažby. Co se týče lip na Malém náměstí, tak toto je zcela okrajový a nepodstatný problém - poze při bázi kmenů je nadzvednutá dlažba, což je snadno řešitelné - stromům je třeba dát více prostoru. Pokud si někdo ze spoluobčanů nevšiml, tak dlažba je zvlněná a poškozená po celém povrchu Malého náměstí - důvodů bude celá řada, od letité neúdržby, automobilového provozu, poklesů podzemních prostor pod náměstím apod. Lípy na tom mají ten nejmenší podíl, ale je jasné, že určitým skupinám lidí nebude vadit těžká automobilová doprava, ale zato existence stromů bude pro ně zárodkem všeho špatného.
Dalším zajímavým postřehem z výše probíhající diskuze je následující apel: "Myslíte si, že kdyby ty Lípy byly zdravé, že by je nechali kvůli rekonstrukci Malého náměstí skácet? Jste padlí na hlavu?" Pozoruhodný projev až bláhové důvěry v nadřízené autority:-)) Celý letošní rok jsem měl možnost podrobně sledovat zdravotní stav těchto 4 lip - za celé období jsem nezaznamenal ani jednu významnější suchou větev, nebyla zaznamenána houbová choroba. Myslím, že stav lip je na to, v jakém prostředí vyrostly velmi dobrý. Je zajímavé, že od jara až dosud po Hradci Králové straší celá řada úplně suchých stromů, které by mohly někoho ohrozit, což však nikomu nevadí (Malšovická ulice, Náhon, v parčíku u zastávky Fortna atd.). Zato u stromů, které se zrovna komusi nehodí do krámu bude hledáno cokoliv, co by snad mohlo označit jejich stav za špatný a vyžadující pokácení.
A nakonec ještě tato citace: "Nebylo by nakonec finančně i z dalších roztomilých důvodů nakonec lepší opět stromy po XXX letech vyměnit za nové?" je asi nejpříznačnější pro uvažování dnešního člověka - přesně podle konzumní zásady "použij a zahoď". Podobně jako se vyhazují půl roku staré mobilní telefony proto, že se okoukaly a vyšly z módy, či funkční nábytek anebo jako někteří po dvou letech vyměňují svá auta. Cynické použití tohoto přístupu také pro živé organizmy se bohužel stává realitou dnešních dnů. Přitom dalším důležitým argumentem (který však bude pro někoho asi nepochopitelný) pro zachování stromů je právě to, že představují určitý odkaz našich předků, kontinuitu mezi minulostí, současností a též určitým úsekem budoucnosti. Předkové vysadili tyto stromy a dnes pod nimi sedáváme my. A mohli bychom sedávat třeba ještě 20-30 let. Ano tyto stromy jednou také dožijí a budou muset být nahrazeny. Ale proč je kácet předčasně jen kvůli tomu, že kdosi s kulatým razítkem si usmyslel, že budou o 5 metrů vedle? Přitom projektant s minimální dávkou představivosti by dokázal těchto stromů využít k vytvoření velice příjemného posezení - mj. rekonstrukcí dlažby a doplněním vhodného mobiliáře (místo té hrůzy co je tam dnes).
Důležitý by měl být také názor místních obyvatel, pro které jsou tyto 4 stromy prakticky nejbližší zelení - co mám signály, tak většina je pro jejich zachování. Adam Z.

Uvodem:
Predne bych chtel upozornit na to, ze s "monstry" jsem to zamerne prepisknul. Takze bych rad uvedl na pravou miru to, ze stromy obecne za monstra nepovazuju a ocenuji jejich krajinotvorny charakter i jejich urbanistickou roli.

2) Zasadne se neztotoznuji s nazorem, ze ve stredoveku i v dobach pozdejsich se nehledelo na estetickou stranku prostoru a jedinou snahou lidi bylo prezit. Tuto Vasi vetu povazuji za ekvivalentni svym monstrum.

3) ad zastineni vyhledu - prikladu je hodne. Napr. kastany pred byvalou jezuitskou koleji, nyni Novym Adalbertinem, strom pred kostelem Sv. Petra v Plotistich, nebo zoufala situace kralovehradeckych teras (severni i jizni strana hradeb - tim, ze jste v jednom prispevku oznamil, ze se budou v dohledne dobe kacet, jste mi udelal nevyslovnou radost).

4) ad koreny - co treba platany v Manesove ulici? Chodniky smerem na Ulrichovo namesti jsou v zoufalem stavu. A zarovem Vas ubezpecuju, ze tezka automobilova doprava v historickem centru mi zpusobuju vrasky nesrovnatelne hlubsi nezli ty od stromu.

Zaverem:
Mluvite o kontinuite, o tom, ze pod stromy sedavali nasi predkove pred 20-30 lety. Ano, v tom mate pravdu, ale pokud opravdu vezmeme Vase meritko a pouzijeme ho na kulturni pamatky, tak musime pravit: zde chodivali nasi predkove pred 200-300 lety, v mnohych pripadech jeste mnohem, ale mnohem drive...

Uznávám, že moje formulace o středověku nebyla úplně dokonalá. O obdobích pozdějších jsem vůbec nemluvil jak jste si mohl všimnout. Měl jsem na mysli především estetiku prostředí. Vytvoření esteticky úhledného prostoru bylo značně omezeno tehdejšími možnostmi - především technickými. Neměl jsem na mysli estetické cítění jako takové. Samozřejmě, že v té době používali ozdoby, ornamenty a výtvarná díla a vznikaly architektonické skvosty typu gotických katedrál nebo vynikající urbanistické kompozice. Estetika prostředí přesně tak jak ji známe dnes však asi neexistovala - podívejte se na některé staré obrazy (ono často stačí se podívat i na některé fotografie menších měst ještě z počátku 20 století, jak vypadala některá tehdejší veřejná prostranství) - náměstí a ulice byly často poměrně pusté, špinavé a rozbahněné, jediným dopravním prostředkem byla zvířata, takže bylo všude neustále naděláno apod. S odklízením odpadů si také nikdo velkou hlavu nedělal, o čemž svědčí i velká četnost archeologických nálezů - býv. studně a hradební příkopy, podzemní prostory apod. Kanalizace prakticky neexistovala... Dovedu si představit např. čichovou stránku takového města. Teď mluvím o průměrných českých městech, nikoliv o sídlech vyspělých starověkých civilizací.
K současnému městu patří, má-li být dobře obyvatelné, dokonalé obsloužení infrastrukturou - do infrastruktury města patří vedle inženýrských sítí a dalších věcí také zeleň (o jejíchž funkcích se doufám nemusím rozepisovat). Pokud nechcete v historických městech zeleň, neměl byste tam chtít ani vodovody, kanalizace, veřejné osvětlení (které je často dost drastickým zásahem do vzhledu historických prostorů) a další moderní vymoženosti (o autech ani nemluvě).

Mluvíme zde o lípách na Malém náměstí - nevyjmenoval jste ani jednu věc, kteru by tyto konkrétní stromy zastiňovaly nebo rušily. Mě rozhodně nevadí, že např. býv. jezuitská kolej je částečně zakryta stromy. Myslím si totiž, že tato stavba je jednak dobře viditelná z jiných úhlů pohledu (např. z blízka) a jednak její kontury jsou velmi dobře patrné i přes těch jediných asi 6 stromů, které jsou na celém Velkém náměstí. Člověk s fantazií si obrázek o této stavbě určitě udělá bez problémů a potěší se z ní i přes ty stromy (a třeba se potěší i těch stromů), zatímco člověk bez fantazie holt potřebuje před sebou mít prvoplánově rozložené divadelní kulisy. Otázkou je, kdo se komu má přizpůsobovat. Kolem kostelů se často sázely i v minulosti stromy, občas tam jsou dodnes, to se stává. Vaši radost z kácení 8 stromů na severních terasách asi trošku pokazí to, že se jedná o jen malou část tamní zeleně. Navíc se tam asi něco nového zase vysadí... Abych se přiznal, vůbec nechápu, proč má někdo takové puzení proti sobě stavět památky a zeleň. Obojí je součástí kulturní infrastruktury sídla - je to podobné, jako proti sobě stavět vodovod a plynovod. K památkám mám opravdu velmi blízko, pár jsem jich i vlastníma rukama pomáhal opravovat, ale do podobného myšlení se mi nedaří vcítit.

A poslední věcí jsou platany v Mánesově ulici - ano toto je určitý problém, podobná situace je i na některých dalších místech v Hradci Králové. Platan je strom, který dorůstá vekých rozměrů - ten kdo je tam sázel to asi podcenil a nechal jim příliš málo prostoru. v tomto případě by bylo záhodno rozšířit prostor kolem stromů a posunout obrubníky (třeba i za cenu mírného zúžení vozovky, případně jiného vhodného řešení - v tom prostoru je jednosměrka). AZ

A to je presne to, o cem mluvim. Smyslem mych predchozich prispevku neni to, abych plosne odmital stromy v historickem centru. Jde mi o to, abych upozornil na skutecnost, ze je potreba obezretne vybirat druh stromu, ktery ma byt vysazen. Platany v Manesovce a kastany na severni strane teras (minimalne jeden z nich zcela evidentne devastuje cast hradby) jsou odstrasujicim prikladem. Nekdy se mi zda, ze lide, kteri takove stromky na podobnych mistech vysazuji, uvazuji v horizontu jen nekolika let (max. nekolika malo desitek let) a neuvedomuji si, ze dospely strom muze vazne ohrozit kulturni pamatku. To uz se jich ale casto ani netyka (v duchu hesla "po nas potopa").

Bavime-li se o dalsich vecech, ktere jsou zasahem do historickeho prostoru, tak musim rict, ze mobiliar mi nevadi, parter lze upravit do historizujici podoby. Kanalizace a elektrifikace napomohou tomu, ze v historickem jadru zustanou obyvatele (pri svickach tam zit asi nebudou), coz v konecnem dusledku vede k tomu, ze stare mesto bude i nadale spravovano a zvelebovano. Bez elektriny (a potazmo bez lidi) se stane mestem duchu. Auta, to je vsak jina kava. Zustava velikym a stale nevyresenym problemem, jak v centru parkovat a jak tam vjizdet (v rade jinych mest jsou bohuzel o dost napred, i kdyz leckde, priznavam, nemeli v tomto ohledu tak smutne dedictvi).

Clovek s fantazii si v Hradci Kralove predstavi trebas Eiffelovku. Opravdu myslim, ze neni treba halit pamatky do dzungle a videt je pouze z metru, eventualne ve snu.

Ma radost z pokaceni stromu na severnich terasach trva, i kdyz tam bude vysazena zelen nova (za prve ve Vasem predchozim prispevku pisete, ze to neni jiste a za druhe doufam, ze vysazeny budou takove dreviny, ktere nebude v budoucnu potreba kacet kvuli tomu, ze hradbu devastuji.)

Na zaver jeste jedna noticka: stromy na Malem namesti jsou pro me zastupnym pojmem. Chci jejich prostrednictvim upozornit na zjevne omyly pri vysadbe stromu v nejstarsi casti mesta. Omezime-li se skutecne pouze na stromy na Malem namesti, tak necham jejich pokaceni na odbornicich z odboru zivotniho prostredi Magistratu, eventualne Krajskeho uradu. A pokud bude legalne a legitimne rozhodnuto o jejich pokaceni, privazovat se k nim nebudu...

Respektuji samozřejmě Vaše názory. Jen si dovolím malou poznámku k těm severním terasám. Nejedná se o žádnou konzervaci cenných historických hradeb. Mluvil jsem o tom před časem přímo s projektantem rekonstrukce - ty terasy jsou pravděpodobně někdy z 19. století. Jejich stav je velmi špatný z důvodu nedostatečného odvodnění (jedná se o navážky na jílovém podkladu, což je katastrofální kombinace). Stromy na tom skutečně mají minimální podíl. Zdi jsou v takovém stavu (rozmrzlé a vyvalující se), že prakticky budou rozebrány a postaveny znovu (aspoň v některých úsecích) z betonu s cihelným obkladem (bylo slíbeno, že obklad bude podle možností z původních cihel). Jedna ze zdí (ta na které je nápis "Heider lže") bude zbourána úplně a bez náhrady, aby se svah odlehčil. Současné schodiště bude zbouráno a nové schodiště (ve stylu moderny) bude postaveno těsně vedle Adalu. Čili můžeme zde vůbec mluvit o historické památce?

Jinak nemyslím si, že je vždy přínosem úpravu parteru a městký mobiliář dělat v historizujícím stylu. Někdy je lepší kontrast mezi historií a modernou (např. elegantní svítidla - skleněné koule na Velkém náměstí) než směšné pseudohistorické napodobeniny (viz "hřbitovní" lucerny v některých ulicích starého Hradce).
Zdraví AZ

Ja myslim, ze o cennost jde. Napr. dolni zed jiznich teras je totozna s dolni hradebni zdi (poc. 16. stol.). I na severni strane jiste probehne zachranny archeologicky pruzkum a dojde k odkryvu starsiho zdiva. Pozustatky jednotlivych casti stredovekeho (i pravekeho) opevneni jsou casto vystaveny necitelnym stavebnim zásahum.

Zajimavy byl jiste archeologicky pruzkum na Malem namesti. Hradec Kr. je jinak vyznamny svymi archelogy - at uz z Muzea VC ci univerzitnimi.

Včera jsem se díval na olejové fleky na dlažbě pod lípami. Na to, v jakém prostředí stromy rostou, jsou v bezvadné kondici. Jsem přesvědčený že předlážděním Malého náměstí, omezením parkování přímo pod stromy spolu s úpravou nejbližšího okolí tak, aby ke kořenům mohla vláha, kyslík a živiny stačí, aby se tyto stromy staly ozdobou Malého náměstí ještě po desítky dalších let. Majestátní hradecké lípy.
Čtyři lípy jako čtyři roční období.
Čtyři lípy jako čtyři světové strany.
A tak dále.

Jednoduše - jsem proti kácení.

Jednoduše - jsem pro kácení.

Ne vždy mám s panem Samohrdem stejný názor, ale souhlasím s ním, pokácet a vysadit nové zdravé, které tady budou ještě dlouho a budou ozdobuo náměstí pro budoucí generace.

A pokud mozno ne nejake olbrimi sekvoje, ktere zastini pohled na kulturni pamatky :)

Ano jednoduše - složitá a dlouhá argumentace se dnes u nás moc nenosí.
Nepřekvapující názory, doufejme však, že ne většinové. To je opravdu posedlost pane Filipe - nejsem si zcela jist, zda ty lípy Vám nezastiňují kromě (kulturních) památek ještě něco dalšího:-).

Někteří lidé jsou, zdá se, nepoučitelní a jeden konflikt okolo zeleně u Aldisu, který se po letech dostal až k soudu jim nestačil. Ale aspoň si budeme moci zanadávat na ekoteroristy, protože to je dnes in, že ano. Chápu, že něco projektovat a stavět tak, aby to pokud možno vyvolalo co nejméně averzí je příšerná nuda a koneckonců když to Malé náměstí vydrželo v současném stavu 30 let, tak na nějakém tom měsíci či roku navíc nesejde... tak směle kupředu... ;-)
Zdraví AdamZ.

Vsechny argumenty jsem uvedl shora, vic k tomu nemam co rict. Ale myslim si, ze pan zastupitel Samohrd by k tomu dokazal jiste rict vic - problematikou Maleho namesti se zabyva a je spoluatorem studie jeho reseni.

Zdravím,
určitě panu Samohrdovi nic nebrání, aby se jako autor přestavby Malého náměstí vyjádřil. Tato diskuze tady probíhá již x měsíců a je evidentní, že ji četl (soudě dle obsáhlého a všeříkajícího "příspěvku" ze dne 31. 10. 2005). V jiných tématech je velmi dobrým a aktivním diskutérem a neváhá se pouštět ani do vášnivých polemik s fotbalovými rowdies. Bohužel v tomto tématu se vstoupit do diskuze nějak ostýchá...

Ale neostýchám, jen bych ten příspěvek chtěl napsat pořádně a srozumutelně(bez obrázku to jde blbě a zdlouhavě.)Dokonce jsem již 2x začal,ale nenašel vůli to dokončit. Máte pravdu, že místo toho raději sem tam plkám o fotbalu. Slibuji, že brzy vysvětlím proč podporuji kácení.

Zdravím Vás,
a děkuji za odpověď. Rád bych se seznámil s argumenty, proč je třeba stromy kácet a určitě to bude zajímat i mnohé další obyvatele. Bohužel to zatím neobjasnil ani nikdo z vedení města např. v novinových článcích. Dosavadní argumenty typu že každý strom je jinak rozeklaný či že nejsou všechny stejně staré působily naprosto směšně. Poprosil bych, zda je možné to eventuelně zaslat i obrázky na e-mail uvedený v záhlaví tohoto příspěvku. Děkuji a zdravím. AdamZ.

V minulých dnech se uskutečnilo veřejně-neveřejné setkání odpovědných pracovníků u lip na Malém náměstí. V době vegetačního klidu posuzovali zdravotní stav stromů a rozhodli, že dvě lípy blíže ke kašně pokácí. Čili tu nejmladší lípu a pak také tu největší. Nevím jak ve dvacetistupňovém mrazu posoudili, proč kácet zrovna tyto stromy ale mám důvod se domnívat, že za tímto rozhodnutím nestojízájem o přírodu. JEN NÁM ZAVŘÍT HUBY.

Vážení, nad některými příspěvky se nestačím divit. Pane Filipe Rigele, některé Vaše názory jsou opravdu politováníhodné. Přečetl jsem si celou Vaši diskusi s panem AdamemZ. a nemohu se zbavit takového pocitu, že Vám unikají některé skutečnosti. Jednak k Vašemu příspěvku z 20. 9 2005: k bodu 2) kde popíráte, že se ve středověku nehledělo na estetickou stránku veřejného prostoru, tak Vás musím upozornit, že v obecnější rovině má pan Adam Z. pravdu. Čili, že se na tuto věc, především v menších a méně významných městech, v době ranného a vrcholného středověku opravdu příliš nehledělo! A u menších měst zemí Koruny české to tak každopádně platilo. Ono je totiž nutné, Vážený pane, rozlišovat. Pojem středověk je velmi relativní ve světových, evropských a českých dějinách. Navíc jde o dosti široký pojem. Pokud se budeme držet základní školometské periodizace, tak ranný středověk se lišil od vrcholného, nemluvě o pozdním období této dějinné epochy. To platí i pro vývoj středověkých měst. Jiná města vznikala ve Francii, jiná ve středoevropském prostoru a velké rozdíly byly i v rámci tohoto prostoru. Nejspíš bych Vám doporučil, abyste si přečetl nějakou literaturu k tématu. Existuje několik prací v němčině, ale nepředpokládám Vaši znalost tohoto jazyka na takové úrovni. Proto budiž uvedena kvalitní studie českého historika Františka Hoffmanna: České město ve středověku. Praha 1992. Tolik asi k této věci.
K bodu 3), kde mluvíte o nějakém „zastínění“ před Novým Adalbertinem, bych dodal, že jednak zde nejsou jen „kaštany“, ale i lípy a jednak absolutně nechápu o čem tu hovoříte. Jako dlouholetý obyvatel starého města v HK jsem šťastný za toto vzrostlé stromořadí. Pokud vůbec víte, co znamená pojem genius loci, tak právě toto stromořadí jej pomáhá na Velkém náměstí vytvářet! V letních 30-ti stupňových vedrech, kdy se dlažba a budovy starého města rozpalují a akumulují teplo, je toto stromořadí balzámem a rájem pro odpočinek a osvěžení. Staré stromy, pokud vůbec na starém městě existují, jsou velkou vzácností (při celkové absenci vzrostlejší zeleně v takové lokalitě) a musí se chránit. To, že těch několik stromů, tedy lip a jírovců maďalů (kaštanů) stojí před bývalou jezuitskou kolejí, je pro mě unikátní a jedinečnou skutečností. Lidé jako Vy, však tuto skutečnost nepochopí a ani chápat nemohou, protože jim takové vnímání prostě chybí. Navíc fasáda bývalé jezuitské koleje nevyniká zase takovou umělecko historickou kvalitou, že by nutně musela být v celé své pohledové délce obnažena. Původní provedení fasády, tedy z doby postavení v 18. století, by si takovéto zhodnocení asi zasloužilo, ale nynější fasáda, která prošla mnohými úpravami, především od vojenského eráru a později, není již nijak výjimečná. Došlo ke ztrátě velké části tektoniky atd. Navíc, část fasády na úrovni přízemí, nese i stopy po problematickém zásahu z doby poslední rekonstrukce v 90. letech 20. století a je upravena zcela novodobě, poté, co zde byly osekány plastiky s vojenskými emblémy a také rustika. Takže podoba přízemí dnešní budovy je vlastně nijaká. Vojenské a tedy pro církev nevhodné plastiky (ostatně velmi zajímavé) byly odstraněny a řešení spodku fasády zůstalo jakýmsi mišmašem (nemluvě o nezrestaurovaném soklu budovy atd.). Takže i z tohoto důvodu bych zmíněnou fasádu nijak příliš neukazoval.
Co se týká severních a jižních teras, tak i zde je nutno rozlišovat! Vy zde mluvíte o „zoufalé“ situaci teras. Za „zoufalou“ situaci teras v minulosti (socialistické) může jednoznačně přístup města a v novější době také konkrétně přístup povolaných odborů města HK především toho památkového, v čele s panem Čermákem, Čiháčkem apod. Tento odbor, ani nikdo jiný povolaný, totiž nebyl schopen zmapovat a vypracovat nějaké řešení rekonstrukce nebo údržby těchto zdí, návrh její zeleně nevyjímaje. Přitom se nacházejí na území MPR a jsou zde prokazatelné pozůstatky historických zdí a konstrukcí. V 90-letech jsme ostatně na městě tuto věc připomínkovali. Jižní parkány naproti Okresnímu soudu (bývalá kasárna) jsou parcelami za domy v ulici Karla Tomana čp. 45, 46, a 47 a jsou v soukromém majetku!!! Dále parcely za domy čp. 48, 49, 50-52 (kanovnické domy), čili až k bývalému pivovaru, byly donedávna v majetku římskokatolického biskupství (nyní byly nabídnuty a převzaty městem). Právě tyto parcely s parkány budou podrobeny stavebně historickému průzkumu a rekonstruovány. Měla by být zachována dispozice a většina původních cihel (materiálu), také díky mojí osobní iniciativě (prostřednictvím pana Mgr. Radka Bláhy, archeologa Muzea východních Čech). Řešení vhodné zeleně bude následovat. Zeď v úrovni terénu I. silničního okruhu pod těmito terasami, je skutečně historická, jedná se o tzv. dolní (spodní) městskou hradební zeď, resp. to, co z ní dodnes zbylo. Úsek této zdi naproti Okresnímu soudu, je již v některých částech dosti předěláván, s použitím gotického, renesančního i novějšího zdiva. Daný úsek této zdi tedy vždy patří k výše uvedeným parcelám a to zhruba podle šířky parcely nad ní. Další úseky poblíž Gočárova schodiště byly nedávno rekonstruovány a bylo upřesněno, že pochází z přelomu 15. a 16. století. Takže řešení zeleně teras není tak jednoduché jak si myslíte a také tedy záleží v majetku kterého subjektu se příslušná parcela nachází. Severní terasy nejsou oproti těm jižním již od dob socialistických v majetku soukromém. Větší část tzv. severních teras tak prodělala mohutnou a dost necitlivou rekonstrukci v 80. letech, za použití betonu (místy i na zídky – hrůza!), betonové dlažby (až na výjimky), nových nekvalitních cihel. Spodní zeď byla přezděna ze starého kvalitního zdiva. Takže severní terasy na rozdíl od některých úseků jižních již prakticky vůbec historické nejsou. Pouze úsek směrem od kasáren (nyní policie ČR) k Adalbertinu, (tedy zčásti i terasy bývalého kláštera), zachovávají určitou starší dispozici a nebyly tak radikálně opravovány. Takže Vaše poznámka o ochraně zdí před stromy je lichá. POKRAČOVÁNÍ DÁLE!!!

POKRAČOVÁNÍ...To, že zde nějaký vzrostlý strom vylamuje zdivo je z této perspektivy zcela podružné. Navíc část teras pod starým purkrabstvím (budova se sgrafity ve štítu) a kostelem sv. Jana Nepomuckého, je v některých úsecích zcela nepřístupná (pokud ovšem nebudete přelézat ohradu). Nejedná se, jak jsem již zmínil, o staré konstrukce a povětšinou ani o historické, natož o staré zdivo (vše bohužel). Zeleň tzv. severních teras patří v dnešní době neodmyslitelně ke vzrostlé zeleni Žižkových sadů. Proto argumenty o vhodnosti kácení, ať již jsou jakékoliv jsou nesmyslné. Vaše potěšení z informace, kterou podal pan AdamZ. o tom, že v tomto prostoru dojde k dílčímu kácení, mluví samo za sebe o Vašem vztahu k zeleni obecně.
K Vaší poznámce ad 4) bych poznamenal, že vzrostlé platany jsou pýchou mnoha měst. Jedná se o jeden z nejkrásnějších stromů, mimo jiné dosti odolných. Hradec jich má oproti minulosti již dost málo, ale ty „zbytky“ opravdu stojí za to. Jsou povětšinou starobylé a nádherné. Nechápu lidi, kterým takovéto stromy mohou vadit. V Mánesově ulici je tomu nejinak. Komunikace se mohou upravit tak, aby stromy mohly nerušeně růst dál. Nádherné platany před Steinského palácem (ČSOB), nebo před poliklinikou v Jeronýmově ulici, v Mánesově, na nábřežích až k elektrárně (tam je obzvlášť nádherný exemplář); dále stromořadí platanů za vazební věznicí Krajského soudu (před klášterem) atd. Prostě nádhera. Lidé, kteří nechápou úlohu zeleně ve městě a to především té vzrostlé, jsou o mnoho ochuzeni a svým způsobem je mi jich líto. Staré stromy vždy v minulosti budily v lidech úctu a jistou pokoru. Byly pokračováním a kontinuitou starého a nového – minulosti a přítomnosti. Zprostředkovávaly toto pouto a lidé, kteří žili s přírodou a s vědomím kontinuity lidského rodu, si to dobře uvědomovali. Je zajímavé že v mnoha zemích je tato úcta ke vzrostlým a starým stromům jaksi přirozená a trvá dodnes. V Británii se staré stromy jen tak snadno nekácí, ale je snaha stromy léčit a to doposledka. A ono to jde, věda pokročila. Muselo by se ale chtít, že? Kácet je jednodušší a pro mnohé jak se zdá i zábavné a možná i finančně zajímavé. (A to není jen můj postřeh. Jak jinak si vysvětlit takovou oblibu motorových pil, křovinořezů u naší populace? Že by se řezáním, tedy destrukcí, vybíjela frustrace… ) V ČR tomu tak není a naopak mi připadá, jakoby staré stromy lidem vadily. A to bohužel často i na venkově. Nejstrašnějším výmyslem a výplodem českých hlaviček, je v tomto ohledu slovo „PŘESTÁRLÝ“. A to hned ve dvojím smyslu: PŘESTÁRLÝ STROM – PŘESTÁRLÝ ČLOVĚK. Neříkejte, že jste se s těmito výrazy nikdy nesetkali. Oboje je „neperspektivní“ a odsouzeno k dožívání v ústraní a k smrti. „Přestárlí lidé v LDN…dožívají; přestárlý strom je nutné pokácet….“. Něco tak „perverzního“ může vymyslet snad jen společnost bez morálky, vědomí vlastní historie a neúctě k sobě samé.
Petr Vasilevskij.

Velmi dobrý,zcela vyčerpávající příspěvek.Díky za něj.Proti snahám o devastaci městské zeleně,je snaha o devastaci a znehodnocení osvětlení MPR méně podstatná.Svítidlo je možno vyměnit,pokácený vzrostlý strom nikdy nic nenahradí.Proč musí dvě lípy na Malém náměstí ustoupit? Protože nejsou v úhlopříčce kašny. Bohužel již bylo rozhodnuto.
Jáchym

Nemohu se smířit s tím, že stromy musí ustoupit. Že budou pokáceny. Je to zvěrstvo. A proto zde musím položit otázku. LIDI. CO JSTE UDĚLALI PRO ZÁCHRANU TĚCHTO STROMU?

Nyní se hromadně kácí vzrostlé stromy na nábřeží,některé jsou nemocné jiné zdravé ,ale pžakáží snad cyklistické stezce?
Zato přírodní park Orlice se proměňuje v Boubínský prales,staré uschlé souše padají do lagun a zanášejí je.Postupně se přírodní park proměňuje v nemocnou oblast.Běžte se tam podívat.

Jen jednou běžte a rozhlédněte se po náměstí...tyto stromy jsou tu pomalu jediné...jinak samý kámen..a to sem jezdí turisté až z daleka!

Pro všechny, kdo nesouhlasí s kácením lip na Malém náměstí mám dobrou zprávu. Všechny čtyři stromy se podařilo (zatím - nyní ještě běží odvolací lhůta) uhájit. Odbor životního prostředí Magistrátu města Hradce Králové vzal v úvahu odborný znalecký posudek a názory občanských sdružení a dne 20. 2. 2006 vydal zamítavé rozhodnutí. Navíc uložil následující podmínky: "K omezení případné zdravotní újmy dřevin se ukládá následující: dřeviny budou před započetím rekonstrukčních prací obedněny, kořenový prostor bude zbaven zadláždění a okolní plocha v okruhu nejméně 150 cm bude vhodnými technickými prostředky upravena tak, aby nemohlo dojít k pojíždění vozidel a skladování materiálu v bezprostřední blízkosti dřevin. Stromy budou chráněny po celou dobu stavby před jakýmkoliv poškozením včetně neodborného ořezu."

V odůvodnění svého rozhodnutí orgán ochrany životního prostředí konstatuje že "zdravotní stav dřevin ani nové výškové uspořádání Malého náměstí není dostatečným důvodem k vykácení předmětných lip, odborný posudek nevyloučil další perspektivu růstu a zdárného vývoje dřevin, neoddiskutovatelná je i významná funkce ostrůvku zeleně v jinak zadlážděném prostoru náměstí. Dostatečnou náhradou za dřeviny ve stáří několika desítek let nemůže být stejný počet mladých kusů, které dosáhnou stejné velikosti nejdříve za několik desetiletí. Nesouhlasně na záměr reaguje i široká veřejnost, která neakceptuje, že důvodem likvidace nepoškozených dřevin je rekonstrukce zpevněných ploch náměstí. Po dlouhou dobu by hrozilo riziko úhynu náhradní výsadby mladých dřevin a tím omezení veškeré zeleně v ploše Malého náměstí na neúnosné minimum, zatímco v případě ponechání a zajištění stávajících dřevin lze nebezpečí poškození dřevin minimalizovat. Doporučujeme proto dopracovat projektovou dokumentaci tak, aby bylo možné lípy zachovat a začlenit je do nově upravovaných zpevněných ploch..." tolik citace.
Ve stejném duchu bylo vyhověno také ve stavebním řízení na rekonstrukci Malého náměstí, kde bylo rovněž kácení lip zamítnuto.

Takže alespoň jedna kauza, která nakonec dopadla dobře. Důležité je, že nebyly akceptovány vulgární pseudoarchitektonické a pseudopamátkářské argumenty (tj. že stromy nejsou stejné a symetricky rozmístěné kolem kašny, či že byly vysazeny až ve 20. století apod.) degradující živé organizmy na pouhou věc, kterou je možné kdykoliv, když nás omrzí, vyhodit do koše. Podařilo se také eliminovat vliv samosprávy na působnost orgánů státní správy (tyto dvě složky musejí být vzájemně nezávislé). Důležitou roli zde tentokrát hrála i aktivita širší veřejnosti - dík patří hlavně těm neznámým občanům, kteří v létě loňského roku věc zviditelnili rozvěšením nesouhlasných cedulek a vzkazů na tyto lípy.

Nyní nezbývá než důsledně kontrolovat, aby v průběhu stavby nebyly stromy žádným způsobem poškozovány. Snad se vzpamatují i projektanti a přestanou trucovat (byly zde totiž činěny výhrůžky, že pokud se nebude kácet, tak ve středu náměstí kolem kašny a stromů bude ponechán neopravený prostor v současném neutěšeném stavu - asi aby každý viděl, co ti "ekoteroristé" zase způsobili za paskvil:-/) a stromy budou citlivě a ohleduplně (v souladu s rozhodnutím OŽP MmHK)zakomponovány do rekonstruovaného náměstí.

zdraví Adam Záruba

Blahopřeji,k opravdu velkému úspěchu vašeho OS.Konečně zdravý rozum vítězí.
Jáchym, OS "Světlo pro Hradec"

HURÁ. Ani jsem už nedoufal. Děkuji všem, včetně Adama, kteří se (každý svojí měrou) zasloužili podpořit tuto kauzu a podpořili nesmyslné kácení lip. Ještě sice není vyhráno ale Adamova zpráva je krásná. V době, kdy jsem zakládal tuto diskusi to vypadalo naprosto beznadějně a měl jsem pocit, že proti úřednické mašinérii nic nezmůžeme. Přiznávám bez mučení, že jsem autorem i těch oznámení o kácení, které jsem za pomoci kolemjdoucích na lípy přilepil. Lidé je sami podpořili dalšími lístečky se svými názory.
Ještě jednou všem DÍK.

Hejhola, ochránci větví na Malém náměstí. Už jste si všimli jak jsou okrájené kořeny stromů na stavbě parkoviště za magistrátem? Jaký by mohl být kurs sázky přežijí-nepřežijí?

Minulý týden jsem byl svědkem, kdy jeden mimohradecký řidič parkoval před krajským soudem a po menším větru ze svého auta odstraňoval větev, která se ulomila z blízkého stromu. Sice zřejmě šlo jen o lak, ale i tak asi nebude na Hradec vzpomínat v dobrém:-) Včera jsem si všiml, že někdo zase organizuje akci za záchranu stromů před soudem (je na nich cedule vyzývající k boji proti rozhodnutí úředníků). Osobně podporuji každou novou výsadbu ve městě a jsem vždy proti zbytečnému kácení stromů. Ale lidi proberte se, ty stromy před soudem jsou opravdu ve špatném stavu. To může posoudit i laik. Pokud budou nahrazeny novými vzrostlými stromy, ať už je pokácejí, než se někomu něco stane.

Souhlas! Taky bych byl pro vysadbu stromku v ulici S.K Neumanna a taky rozsireni chodniku tam..zaslouzilo by si to navazat na pekne Riegrovo namesti