Mimomanželské poměry hradeckých politiků

Nechápu, když jste to téma založil, proč se k němu nevyjádříte...

A já zase nechápu, co je panu Urbanovi do soukromí cizích lidí. Pokud to nějak neovlivňuje jejich praci v negativnim smyslu, neznevažuje zastávanou funkci nebo se politik nechova pokrytecky, ac sam ma maslo na hlave, tak je kazdymu do toho houby! Jen jestli vy jste, pane Urbane, vzor ctnosti; kdo je bez viny, at hodí kamenem... Těším se na váš příspěvek a doufám, že nemáte v úmyslu z toho tady dělat nějaké Story nebo Spy Hradeckého fóra.

Myslím, že nejjednodušší bude se k tomuto tematu nevyjadřovat a ono samo se ztratí v propadlišti.

To téma je odsouzeno k zániku, Češi jsou liberálové. Až se v Hradci objeví druhej Ulrich, bude mi jedno jestli bude mít doma harém, nebo bude žít v celibátu. Zatím není bohužel nikdo takový na dohledu.

...a komupak to Vlasák chodí za ženou, že považoval za nutné založit tuto skupinu?

No asi tomu Urbanovi, ne?:-))

ČESKÉ INTERNETOVÉ DISKUSE JSOU DUŠEVNÍ ŽUMPY

Internetové diskuse, včetně komentářů čtenářů k různým článkům, vypovídají mnohé o úrovni demokratické kultury. Každý, kdo vládne několika jazyky a může porovnávat, ví, že v České republice je úroveň těchto diskusí katastrofální: diskutující jsou vesměs netolerantní a sprostí, málokdy nabízejí věcné argumenty. Zdá se, že pod slupkou institucionální demokracie je mentalita v Čechách ještě pořád značně bolševická.

Psychologové by jistě byli schopni podat celou řadu vysvětlení. Mnoho diskutujících využívá anonymity různých chatů a diskusních fór především k uvolnění vlastních frustrací. Mohou urážet druhé a vylévat si zlost bez obav, že by je někdo mohl konfrontovat jako konkrétní osoby. Mohou kádrovat či činit temné narážky na minulost a morální profil autorů článků, které komentují, aniž by jim hrozilo velké nebezpečí, že se autor bude bránit.

Je v tom kus zbabělosti a intelektuální pohodlnosti. Zbabělosti proto, že mnoho z diskutujících by se pod své názory z různých důvodů neodvážilo podepsat. (Že by to bylo ještě dědictví komunistického rozdvojení mysli, kdy byla většina lidí hrdiny jen na chalupě nebo v kruhu rodinném?) Intelektuální pohodlnosti proto, že skutečná polemika vyžaduje strukturované argumenty a věcnost.

Zdá se, že panuje úzká souvislost mezi způsobem řízení motorových vozidel v té které zemi a kulturou internetových diskusí. V autě jsme také chráněni částečnou anonymitou, takže, pokud k tomu máme sklony, můžeme si na ostatní účastníky dopravního provozu „vyšlápnout“, „natřít jim to“, ukázat, že jsou „blbci“, aniž bychom museli opustit skořápku svého vozu. Jak víme, v Čechách je chování řidičů za volantem v průměru děsivé.

Do politicky zabarvených internetových diskusí se u nás navíc mísí značná dávka jednostranného fanatismu. Mnoho lidí nejen a priori odmítá názory kritické k jejich politickým favoritům, ale okamžitě přejdou do žlučovitého protiútoku. Velmi často odpovídají jen urážlivými výkřiky. Z podobných diskusí na nás často dýchá nesmiřitelné politické sektářství.

Autor tohoto článku žil delší dobu v USA a v Německu. Ani v jedné z těchto dvou zemí nezaznamenal ve veřejném diskursu míru agresivity a sprostoty třeba jen vzdáleně srovnatelnou s Českou republikou. V naprosté většině evropských zemí se neocitneme v mentální žumpě podobné té, kterou známe z různých diskusních, zejména internetových, fór z Čech. Snad jediná země, kde si Čech—pokud jde o úroveň diskusí—může okamžitě připadat doma, je Rusko. Ti, kdo vládnou ruštinou, si to mohou ověřit krátkou návštěvou jakékoliv ruské internetové diskuse.

V mnoha zemích se autoři příspěvků v internetových diskusích podepisují skutečnými jmény, nebo alespoň uvedou svou elektronickou adresu, ačkoliv by nemuseli. Svými jmény se ve vyspělejších demokraciích lidé identifikují, když volají do diskusních rozhlasových pořadů. Ti z nás, kdo občas poslouchají takové pořady, vědí, že v Česku mnoho posluchačů volá jenom proto, aby řekli něco urážlivého na adresu diskutujících, nebo vyslovili často nekoherentní, ale o to agresivnější názor. Často nejsou ochotni říci, odkud volají a odmítají prozradit své jméno.

Nízkou úroveň veřejné diskuse pak aktivně spoluvytvářejí pořady, jako je novácký Kotel, v němž se přímo vyžaduje, aby „diskutující“ v publiku byli buď primitivové nebo přisprostlí troubové. Celý pořad není ničím jiným, než zoufalým překřikováním mezi účinkujícím politikem, moderátorkou agresivně štěkající své otázky přímo do tváře politika, a zoufalci v publiku, které moderátorka představuje jako reprezentativní

Český národ si zakládá na své plebejské demokratičnosti. Bohužel té plebejskosti je více než té demokratičnosti. Správný plebejec se domnívá, že všemu rozumí a vše chápe lépe než ti ostatní; před chlapy ve své hospodě, nad pivní pěnou, je mistrem světa. Všichni ostatní, zejména „ti nahoře“ a ti úspěšnější, jsou většinou jen blbci.

Naše plebejská kultura, která v sobě za Rakouska-Uherska a první republiky skutečně nesla mnoho spontánní demokratičnosti, během čtyřiceti let komunismu pěkně prorostla bolševickou netolerantností a černobílým viděním světa. Ukazuje se, že mnoho Čechů buď nedokáže zformulovat ucelený, věcný argument, anebo vidí diskusi (především pokud je anonymní), jako příležitost, jak urážet ty ostatní.

Skutečná demokracie, vyznačující se tolerantností, u nás ještě dlouho nepokvete. Být kritický k názorům druhých, či vést polemiky je podstatou demokratického diskursu. Kritika ale dává smysl pouze tehdy, je-li adresná, neanonymní, a je-li její autor připraven o svých názorech diskutovat a nést si za ně odpovědnost.

a občas se stane že sem někdo prostoduchej, namachrovanej cizíma jazykama, vybleje takovejhle plesk..jako já třeba že

co je to za magora?

Pane Jirko, ten "prostoduchej magor, namachrovanej cizíma jazykama, co vybleje takovejhle plesk" je JIŘÍ PEHE

V současné době je ředitelem New York University v Praze, kde též přednáší. Přednáší také na Universitě Karlově.
Od září 1997 do května 1999 byl ředitelem Politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla a nadále s Havlem spolupracuje. Též působí jako předseda programového výboru Nadace Forum 2000, která organizuje pravidelné mezinárodní konference pod Havlovou záštitou. Je členem dozorčí rady CEELI--amerického vzdělávacího programu pro východoevropské právníky. Je také členem mezinárodního poradního sboru organizace "The International Debate Education Association" (IDEA). Je též členem výkonného výboru diskuzního sdružení Lípa, které organizuje diskuzní fóra o důležitých problémech české společnosti. Byl spoluzakladatelem a jedním z prvních tří mluvčí občanského hnutí Impuls 99.
Od roku 1995 do roku 1997 byl ředitelem Výzkumu a analýzy v Open Media Research Institute v Praze (OMRI). Mezi lety 1988 až 1995 pracoval nejdříve jako analytik a později jako ředitel Středoevropských výzkumů v Radio Free Europe/Radio Liberty (Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda) v Německu, v Mnichově. V roce 1994 byl ředitelem Výzkumu a analýzy obou stanic. Od roku 1985 do roku 1988 byl ředitelem Východoevropských studií ve Freedom House v New Yorku.
Jiří Pehe studoval právo a filozofii na Univerzitě Karlově v Praze. Na Právnické fakultě UK získal titul JUDr. V roce 1981 emigroval a usídlil se ve Spojených státech amerických, kde v roce 1985 ukončil studia na Škole mezinárodních vztahů na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
Jiří Pehe napsal stovky článků a analytických studií o vývoji ve východní Evropě pro americké, české a německé deníky a vědecké časopisy. Je pravidelným přispěvatelem do českých deníků a komentátorem politického vývoje v televizních stanicích a rádiích v České republice a v zahraničí. Je členem redakční rady čtvrtletníku Přítomnost, který se zaměřuje na politický a kulturní vývoj ve střední Evropě. V roce 2002 vydal v nakladatelství Academia knihu Vytunelovaná demokracie. Je spoluautorem a editorem knihy The Prague Spring: A Mixed Legacy, kterou vydal Freedom House společně s University Presses of America
v roce 1988. Přispěl kapitolami a esejemi do mnohých dalších knih.

ZDEJŠÍ REAKCE NA UVEDENÝ ČLÁNEK JIŘÍHO PEHE DOKLÁDÁ, ŽE SE VE SVÉM NÁZORU NEMÝLÍ.

Zdraví Samohrd

Mám obavy, že jste mě nepochopil. Vím dobře, kdo je Jiří Pehe. Stejně tak si myslím, že Jiří Pehe se nebude zabývat diskuzí na téma mimomanželských dětí hradeckých politiků.
Magor je ten, kdo sem ten příspěvek vložil, ne Jiří Pehe. A ptáte se, proč je to magor? Proto že anonymně vloží příspěvek kritizující anonymitu. Zloděj křičí, chyťte zloděje!
Vám se to nezdá trochu postavené na hlavu?
S obsahem příspěvku pana Peheho se v určitých částech ztotožňuji. Nesouhlasím však s tvrzením, že v zahraničí se podobné diskuze nevedou. Pan Pehe je mimo zahraničí už od roku 1995, takže určitě nemá šanci přesně obsáhnout internet v Německu a USA. Možná budu souhlasit s tím, že podobné diskuze nejsou na serverech, které pan Pehe navštěvuje. Ale to třeba jen proto, že tam procházejí diskuze cenzurou.
Celkově mi přijde srovnání lidí v USA a v ČR absolutně nesmyslné. Stejně tak bych se mohl ptát, proč se lidi v USA soudí kvůli každé blbosti a hlavně proč pak nevyhrává spravedlnost ale peníze. Je tohle kultura? Stážistka ho vykouří prezidentovi v oválné pracovně a on zatlouká, že by s ní měl sex. Když se všechno provalí, tak tvrdí, že si myslel, že když mu ho jenom kouřila, tak že se nejedná o sex. Je tohle kultura? Napadá mě vtip, který jsme si říkali s klukama na záchodech u mušle, když nám bylo 16 let. "Oklepat můžeš pouze třikrát, pak už je to onanie!"
USA, ta bájná země, kde je kriminalita několikanásobně vyšší než ve střední Evropě. Ta bájná země, kde může mít každý zbraň a pak postřílí půlku spolužáků a učitelského sboru, nebo zastřelí zbloudilého japonského turistu, který se jde s prosíkem zeptat kudy do města. Je tohle kultura?
Nebo myslíte tu zemi, která Českou republiku kritizuje za plot v Matiční ulici, ale české romy okamžitě posílá zpátky a sama má černochy v šílených ghetech, které jsou odděleny od slušných lidí plotem. Je tohle kultura?
Sám jsem v USA nebyl a prohlédnout bych si je určitě chtěl, ale znám dost lidí, kteří tam byli a žít by tam nechtěli ani za milion. Ať nám tady někdo prostřednictvím pana Peheho nepředhazuje USA za vzor (internetové) kultury.

no jo ty chytraku, tys to teda tem zpropadenym Amikum nandal:-) mel bys tam honem odjet a ukazat jim, jak se to ma delat:-) vzdycky me pobavi, kdyz nekdo s holou pr**** ma odvahu (nebo spis drzost, zpupnost) navazet se do nekoho, kdo je daleko pred nim. Si myslis, jak vsechno vis nejlip, ale ses tak akorat trapnej a smesnej, v seriozni diskusi s opravdu chytrym a zasvecenym clovekem bys vyhorel jak preschly seno!!!!

A ze se Samohrd zavrtava Pehemu nekam me vubec neprekvapuje, Pehe je hlasna trouba Havla a celyho "pravdolaskovyho" bratrstva a Samohrd je clenem jedny takovy "pravdolaskovy" komunalni pidistranicky.

"v seriozni diskusi s opravdu chytrym a zasvecenym clovekem bys vyhorel jak preschly seno!!!!" - uklidnil jste me, s Vama rozhodne nevyhorim :-)
ja jsem ve svem prispevku uvedl fakta znama z tisku. Jake argumenty jste predlozil Vy?

Pištíkova agitace
Milena Varadinková


Moc hezky si tentokrát naběhl Jiří Pehe, když ve svém článku Orwell v Bruselu a v Čechách rozvíjí svoji pověstnou chorobnou klausofobii tentokrát na jedné z postav Orwellovy Farmy zvířat. Je vidět, že Pehe z této knihy četl tak leda záložku u anglického vydání, ze které ve svém článku cituje, ale rozhodně ne knihu samotnou. Jinak by stěží mohl přirovnávat prase Napoleona k Václavu Klausovi, když tato postavička přímo dokonale sedí na jiného Václava, a sice Václava Havla.

Kromě zmiňovaného Napoleona v knize totiž vystupuje ještě jiná postava, Kuliš, který je sečtělý, ví, co a jak se má udělat (má "politický program") a zejména jím dokáže oslovit ostatní zvířata ("voliče"). Pokud bychom měli ve Farmě zvířat hledat obraz Václava Klause, byl by to rozhodně spíš Kuliš, než Napoleon.

Oproti Kulišovi Napoleon není žádný velký rétor. Přesvědčování ostatních demokratickými prostředky mu proto moc nevoní a otevřené demokratické diskuse se bojí, protože v ní - narozdíl od vzdělaného a výřečného Kuliše - nemá zvířatům co nabídnout. Proto taky nikdy nikoho veřejně nepřesvědčuje, spíš dává najevo pohrdání ostatními (například vymočením se na Kulišovy plány, které zvířata obdivují) a libuje si především v zákulisních intrikách a podrazech. Na své straně však má stádo bečících ovcí, které každou demokratickou diskusi zvířat znemožní svým hlasitým dlouhotrvajícím bečením, a taky smečku oddaných hafanů, které si potají vycvičil ke štvanicím na své odpůrce.

Ovce a hafani, to je přímo dokonalý obraz našich novinářů. Ti totiž také hlasitým a jednostranným bečením ve prospěch Havlovy "pravdy a lásky" dlouhodobě znemožňují rozumnou diskusi v této zemi tím, že jiné názory se do médií téměř nedostanou a když přece jen, tak jejich nositelé jsou okamžitě utlučeni a překřičeni mohutným bečením ovčího stáda. Také jednostranných štvanic hafanů na vybranou oběť jsme byli svědky mnohokrát. Konkrétní důkazy, jak byla jedna z takových štvanic iniciována přímo samotným Havlem, najdeme třeba na této webové stránce: Havlova válka. Ve světle těchto skutečností není zas tak těžké si představit, že i další štvanice (zejména ta největší, sarajevská) mohly probíhat na podobnou objednávku.

Obzvlášť pikantní u ovcí je pokřik: "Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné", kde se přímo nabízí analogie s intenzivním bečením našich novinářských ovcí: "Čtyřkoalice dobrá, opoziční smlouva špatná".

Zbývá jen otázka, kam v té knize zařadit samotného Pehe? Je to agresivní hafan, kterého si Napoleon-Havel vycvičil jako svoji údernou pěst? Nebo spíš jedna z těch monotónně bečících ovcí, omílající donekonečna naučené heslo? Ani jedno, ano druhé! Pro pana Pehe je tam jako stvořená jiná postavička, prase Pištík. Pištík totiž jménem Napoleona ostatním zvířatům všechno dovysvětluje, aby zvířata vše správně pochopila a myslela právě tak, jak Naopoleon potřebuje. Například s ovcemi Pištík nacvičuje nové slogany k bečení. Ochotně a rád vysvětlí zvířatům třeba i to, že jsou si sice všechna rovna, ale některá jsou si přece jen rovnější.

Ale nechme raději promluvit samotnou Orwellovu knihu, protože ona je přímo prorockým a geniálním popisem českého vývoje v 90. letech. K autentickým a doslovným ukázkám z knihy jsem si dovolila přidat jen pár mezititulků:


Havel vs. Klaus
Obecně bylo uznáno, aby prasata, evidentně chytřejší než ostatní zvířata, rozhodovala o všech politických otázkách farmy - jejich rozhodnutí pak musela být ratifikována většinou hlasů. Tato úmluva mohla fungovat vcelku dobře, kdyby nedocházelo k neshodám mezi Kulišem a Napoleonem. Ti se hádali i v momentech, kdy o nic nešlo. Jestliže jeden z nich navrhl osít větší plochu ječmenem, bylo jasné, že druhý bude požadovat větší plochu pro oves; a jestliže jeden tvrdil, že nějaké pole se hodí pro zasázení zelí, pak druhý prohlásil, že se hodí jen a jen pro řepu. Oba měli své stoupence, a tak některé diskuse byly velmi rušné. Na schůzích svými brilantními projevy získával většinu obvykle Kuliš, ale Napoleon získával podporu v období mezi schůzemi. Zvláště velký úspěch míval u ovcí, jež si už dávno oblíbily a při všech vhodných i nevhodných příležitostech bečely své: "Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné". Nyní tímto skandováním často přerušovaly schůze v rozhodujících momentech Kulišových projevů.

Kuliš prostudoval některá starší čísla Farmáře a chovatele, která našel v domě, a byl plný plánů na inovace a vylepšení. Mluvil učeně o melioracích, siláži a pevné podestýlce … Napoleon s žádnými svými plány nepřišel, ale tiše říkal, že Kulišovy plány nebudou k ničemu; zdálo se, že hraje na čas.… Zvířata poslouchala nejprve Napoleona, pak Kuliše, a nemohla si uspořádat v hlavě, kdo má pravdu. Vlastně souhlasila vždy s tím, kdo právě mluvil.

Konečně přišel den, kdy byly Kulišovy plány dokončeny. Na nadcházející nedělní schůzi se hlasováním mělo rozhodnout, zda se začne s prací na stavbě větrného mlýna. Když se zvířata shromáždila ve velké stodole, vystoupil Kuliš, a přestože byl často přerušován bečením ovcí, přednesl své zdůvodnění stavby mlýna. Pak vystoupil s odpovědí Napoleon. Řekl velmi tiše, že celý větrný mlýn je nesmysl a že nikomu nedoporučuje, aby hlasoval pro; mluvil stěží půl minuty a zdálo se, že je mu téměř jedno, jak jeho projev zapůsobí. Poté opět vyskočil Kuliš, překřičel ovce, jež znovu začínaly bečet, a vášnivě obhajoval své plány. Až doposud byly sympatie zvířat rozděleny téměř rovnoměrně; Kulišovo nadšení je však teď uchvátilo. Zářivými slovy vykresloval obraz Farmy zvířat, jakou bude, až se zvířata zbaví otrocké práce… Jakmile domluvil, nebylo pochyb o tom, jak budou zvířata volit.


Sarajevský atentát
Ale v tomto okamžiku se postavil Napoleon, podivně se na Kuliše podíval a z hrdla mu vyšlo pištivé zakvičení, jaké od něj ještě nikdo předtím neslyšel.

Drobná chybička se při rozdělování dlouhého článku vloudila - první část je pod druhou částí. Omlouvám se tedy za jisté nepohodlí při čtení.

Zvenčí se okamžitě ozvalo velké štěkání a do stodoly se vřítilo devět obrovských psů … Vrhli se na Kuliše, který taktak stačil včas vyskočit a vyhnout se jejich chňapajícím čelistem. Ve vteřině vylétl ze dveří, psy v zádech. Vyděšená a ochromená zvířata sledovala bez dechu ze dveří štvanici. Kuliš běžel napříč dlouhou pastvinou vedoucí k cestě. Běžel tak rychle, jak jen mohl, psy však měl v patách. Náhle uklouzl a zdálo se, že už ho dostanou. Opět se ale vzchopil a běžel ještě rychleji, pak ho psi zase začali dohánět. Jeden z nich skoro dosáhl svými zuby Kulišovi na ocas, ten se mu ale stačil vysmeknout. Pak ještě z posledních sil zasprintoval, prorazuil díru v živém plotě a navždy zmizel.

Mlčky a vyděšena vracela se zvířata zpět do stodoly. Psi se vrátili za malou chvíli. Zpočátku nikoho ani nenapadlo, odkud se vzali - brzy se to však objasnilo. Byla to štěňata, jež Napoleon odebral jejich matce a pak je v soukromí vychovával… Drželi se při Napoleonovi a zvířata si povšimla, že se k němu lísají stejně, jako se psi dříve lísali k panu Jonesovi.


Ustavení úřednické vlády
Následován svou smečkou, vystoupil Napoleon na vyvýšené místo… Oznámil, že ode dneška se ruší nedělní ranní schůze. Řekl, že jsou zbytečné a ztrácí se jimi čas. Od teď se veškeré otázky, spojené s prací na farmě, budou řešit ve zvláštním výboru prasat, jemuž bude předsedat on. Zasedání budou uzavřená a rozhodnutí pak sdělována ostatním zvířatům. Zvířata se nadále budou v neděli dopoledne scházet, aby vzdala čest vlajce a zazpívala Zvířata Anglie, a převzala rozkazy na další týden. Diskutovat se však již nebude.

I přes šok, který pro ně znamenalo Kulišovo vyhnání, byla zvířata tímto sdělením poněkud rozčarována… Čtyři podsvinčata v první řadě začala nesouhlasně kvičet, vyskočila a začala jedno přes druhé mluvit. Psi, sedící kolem Napoleona, však náhle hrozivě zavrčeli: podsvinčata zmlkla a zase se posadila. Ovce pak spustily: "Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné" a bečely dobrých patnáct minut, takže další diskuse byla znemožněna.


Havlova skromnost a obětavost vs. pitomí spoluobčané, kteří volí obvykle špatně
Pištík byl později vyslán, aby po farmě vysvětlil nové uspořádání. "Soudruzi," řekl, "jsem přesvědčen, že každé zvíře si jistě uvědomuje, jak velkou oběť na sebe vzal soudruh Napoleon, když přijal povinnost vést ostatní. Nemyslete si, soudruzi, že vést je snad nějaké potěšení! Naopak je to hluboká a těžká odpovědnost. Nikdo si neuvědomuje lépe, než soudruh Napoleon, že všechna zvířata jsou si rovna. Byl by šťasten, kdyby vás mohl nechat rozhodovat samotné. Ale vy byste někdy mohli rozhodnout špatně! Soudruzi, a kam bychom se pak dostali? Představme si, že byste se například rozhodli pro Kuliše s jeho vidinou větrného mlýna - pro toho Kuliše, který - jak dnes víme - nebyl nic jiného než zločinec!"


Rudolfinský projev
Jedné noci přišla tak silná vichřice, že se budovy kymácely v základech a a se střechy stodoly odnesl vítr několik tašek… Když ráno zvířata vyšla ze stájí … jejich zrakům se naskytl hrůzný pohled: větrný mlýn se zbortil… Zvířata němě stála a zoufale zírala na tu spoušť kolem. Napoleon beze slov přecházel sem a tam… Náhle se zastavil, jako by jej něco napadlo. "Soudruzi", řekl potichu, víte, kdo za tohle všechno může? Víte, kdo v noci přišel a strhl nám větrný mlýn? KULIŠ!", zařval náhle hlasem tura. "Kuliš to provedl! Jen tak ze zlomyslnosti, aby rozvrátil naše plány a pomstil se za své potupné vyhnání…"


A tak za všechno může Klaus
Cokoliv se nepovedlo, kladlo se obvykle za vinu Kulišovi. Rozbilo-li se okno či ucpal odtok, vždy se našel někdo, kdo řekl, že v noci přišel Kuliš a provedl to; když se ztratil klíč od zásobárny, byla celá farma přesvědčena, že Kuliš ho hodil do studny. Podivné ovšem bylo, že zvířata tomu věřila i poté, co klíč byl nalezen pod pytlem zrní.


Všechny ukázky pocházejí z českého vydání George Orwell: Farma zvířat, nakladatelství Práce, 1991.

30.06.2003

...mrzí mě, že se tu reaguje na články o tom jak psát do diskuzí a ne na "navrhy" , co dělat, co vymyslet aby tu bylo líp. Když to tak pozoruji větší počet příspěvků se objeví až když nějaký anonym napíše nějakej nesmysl nebo někdo, pan Pehe mi promine, kdo tu nemá co dělat napíše srdcervoucí článěk o úpadku společnosti. Přestante řešit politiku, dění ve světě a pojďte se bavit o tom co je za okny!! <! -- pravda politika dění v HK jistě ovlivní a ne málo...všichni víme že se každej kdo je na radnici a na tomu podobných místech drží koryta, možná jsou tam vyjímky ale na tom už nesejde. Politika je politika ...no když si to tak uvědomuji...politika je ve všem takže se nenajde téma které by se tu dalo vyřešit aniž by z toho těžila nějáká strana, plnila volební sliby....prostě bych zrušil tohle fórum....Realný efekt fora....přejmenování zastavek....velmi směšný!!!...toto forum je tu stejně od toho aby si ten kdo sem nahodou zavitá vylil vztek nebo se to hodí blaznům co se hadaj celou věčnost o tom kdo je větší blb....leda že by si radní dali povinnou hodinku týdně na hradeckém fóru a půl hodinky by o tom debatovali..tomu by se už realný efekt říct mohl.

Pana Pehe zrovna jak se říká "nemusím"... "Nemusím" celou tu jeho "pravdaaláska-kliku". Ale co se týče internetových diskusí, má pravdu.