ROUBENKA V HK

Příspěvky ve fóru

Přidat komentář
4.2.2006 00:00
Petr Vasilevskij (neregistrovaný)
ROUBENKA V HK
Vážení, ve zprávách z 30.12. 2005 se objevil krátký článek Jaroslava Fišera: Roubenku se asi podaří zachránit (lze dohledat v archivu zpráv). Dovolil jsem si na ten článek reagovat, ale bylo to, jak se zdá, na nic. Diskuse se nerozběhla. Proto zakládám debatu zde a prosím o Vaše názory ohledně roubenky nacházející v těsné blízkosti stavěné knihovny. Vkládám sem i původní článek p. Fišera a také svoji reakci na něj. Mimo jiné jsem teď našel malou diskusi k tomuto tématu, nějakým záhadným nedopatřením vsunutou pod úplně jiným tématem a to: Kam se v Hradci jít bavit (zde asi uprostřed debaty). Pokusím se sem tu kratičkou diskusi zkopírovat, abyste je nemuseli vyhledávat, a to i se jmény autorů a daty.
4.2.2006 12:30
Filip Rigel (neregistrovaný)
RE: ROUBENKA V HK
Roubenka není nikterak umělecky cenná ani ničím výjimečná, výtvarné zdobení je chudé. Není ani zvlášť stará, pochází ze dvacátých let. Jedinou skutečně cennou roubenou stavbou v HK je tzv. Šrámkův statek, který prochází postupnou rekonstrukcí. Myslím, že na místě je spíše zájem o proces této rekonstrukce a snaha o záchranu hodnotné dvě stě let staré památky nežli chatky, která byla původně určena pro jateční dělníky a jejímž dnešním ekvivalentem jsou např. unimo buňky určené pro pracovníky na opravě býv. pivovaru při Komenského třídě.
4.2.2006 13:30
Petr Vasilevskij (neregistrovaný)
RE: ROUBENKA V HK
Vážený pane Rigele. Upozorňuji Vás, že nemáte pravdu, když tvrdíte, že jedninou cennou dřevěnou-roubenou stavbou v Hradci je pouze tzv. Šrámkův statek. Není to vůbec pravda. Máte o Hradci asi malé znalosti. Jako další příklad mohu uvést např. přes 200 let starý objekt nádherné malebné roubenky v Malšově Lhotě čp. 25!!!
5.2.2006 13:57
Filip Rigel (neregistrovaný)
RE: ROUBENKA V HK
Nezlobte se, ale srovnávat Vámi zmiňovanou chajdičku se Šrámkovým velestatkem mi připadá přehnané. Čtěte pozorněji, prosím. Nechtěl jsem tvrdit, že v HK není jiná roubená stavba, psal jsem pouze, že jediná SKUTEČNĚ CENNÁ roubená budova je Šrámkův statek. Za tím si stojím. Pojďme se shodnout na alespoň trošku objektivizovaném hodnocení historické, kulturní a architektonické cennosti staveb - a to statutem "kulturní památka". Jedinou roubenou kulturní památkou na území statutárního města Hradce Králové je tak zv. Šrámkův statek (mimochodem zapsán již 1964!). To je po mém soudu dostatečně vypovídající.
7.2.2006 22:15
Petr Vasilevskij (neregistrovaný)
RE: ROUBENKA V HK
Vážený pane, vyjadřujete se k věcem, kterým jak se zdá, příliš nerozumíte. Z vašeho prvního příspěvku totiž vyplývá, že pro vás jsou relevantní vlastně dvě věci a to stáří objektu a umělecko řemeslné prvky architektury. Z druhého příspěvku pak ještě velikost objektu. Vězte, že stavba, pro vás „ničím výjimečná“, je pro mnohé unikátem. Já se vůbec nedivím, že tolik památek zaniklo, jestli o jejich osudu v minulosti rozhodovali právě třeba lidé jako jste vy. Takové omezené vnímání hodnoty pozůstatků minulosti je krajně nezodpovědné a hodné diletanta. Ve svém příspěvku – reakci na váš názor (ze 4.2. 2006) jsem nic nesrovnával a ani tak nemíním činit. Jen jsem napsal, že Šrámkův statek není jedinou cennou dřevěnou stavbou na území Hradce Králové. To je můj názor a nejen můj. Mimochodem zajímavé stavby jsou i ve Svinarech, nebo na Novém Hradci. Měřítko míry historicity není dáno velikostí objektu ( viz váš velestatek), ale jeho výjimečností, která je dána a charakterizována mnoha faktory. Každá historická stavba obecně, je svého druhu a tudíž jedinečná. Je jisto, že Šrámkův statek je svým způsobem výjimečný, ale brát jej jako závazný vzor – mustr a v podstatě naznačovat, že co se tomuto vzoru nepodobá nebo nepřibližuje, je bezcenné, je nezodpovědné a nevědecké. A je tedy nutné z odborného hlediska odmítnout. Uvědomte si, že je nutno vycházet z obecnějšího historického vývoje dané lokality, abychom vůbec mohli vynášet nějaké úsudky. Navíc, dřevěné stavby jsou mnohem více náchylné k zániku než stavby zděné, už proto na ně musíme nahlížet i z této perspektivy, což samo o sobě zvyšuje jejich hodnotu. Početnost jejich zachování v dané lokalitě proto dosti kolísá a v některých regionech se jedná již o vzácnost. Nevím, z jakého titulu si dovolujete posuzovat, která dřevěná stavba je cenná a která není. To, že nějaká budova je vyhlášena kulturní památkou ještě neznamená, že na území nějaké lokality neexistuje jiná stavba (popřípadě stavby), která (-é) by si zápis do stejného seznamu ministerstva kultury nezasluhovala (-y). Vězte, že stavby se nevyhlašují jen tak nějak samy o sobě, ale musí tu být někdo, kdo si dá tu práci. A to není vždy zcela samozřejmé, jak by se na první pohled mohlo zdát (velkou výhodu mají v tomto směru starší výrazné a všemožně atraktivní památky mimořádně dobře dochované, často líbivé, i když třeba v minulosti prošly problematickou rekonstrukcí atd.). Důvody mohou být různé, ale z praxe památkové péče to jasně vyplývá. Může to být tak, že z pohledu pracovníků památkové péče se zrovna nejedná o prioritu. Oni dobře vědí, že taková stavba existuje a že svoji hodnotu má, ale není v dané chvíli nijak kupříkladu ohrožena atd. Pracovníků památkové péče není zase tolik a agendy je velká spousta. Řeší se v prvé řadě věci, které tzv. hoří a těch je rozhodně vždy spousty a také bohužel věci, které jsou tak říkajíc více na očích. Poznamenávám, že návrh na zápis budovy na seznam kulturních památek může podat v podstatě jakýkoliv občan ČR. Pokud byste pane někdy usiloval o zápis nějaké stavby na takový seznam, tak byste pochopil, že celý proces není tak zcela jednoduchý a je nutné učinit mnoho kroků k tomu, aby měl vůbec naději na úspěch. Je nutné pořídit kvalitní fotodokumentaci, ideálně dodat plány ke stavbě (roubené lidové stavby, ať již sloužily k jakémukoliv účelu, většinou nejsou zaměřené atd.), zdůraznit a vyzdvihnout případné kvality, přednosti a co nejpodrobněji doložit historii objektu, což vše znamená pilnou, často mnohotýdenní a měsíční práci v archivu, studovnách a jinde. Je při tom druhořadé, zda má daná budova tolik nebo více uměleckořemeslných detailů, nebo je stará 300 nebo 80 let. (Opět je nutno brát v potaz relativně omezenou životnost dřevěných staveb a nepoměřovat stáří dřevěné stavby a stavby zděné – jde o zcela jinou kategorii). Pokud totiž stavba dokumentuje, zaznamenává, vypovídá o nějaké skupině lidí a jejich činnosti v daném místě a čase, a navíc typologicky a urbanisticky uchovává nějaký stav nehledě na to, jak je v reálu „krásná“, má šanci být zapsána na kýžený seznam. Ale jak říkám, to vše stojí spoustu tvrdé námahy, tedy času a také peněz. A hlavně, musí zde být někdo, kdo si tu práci vůbec dá! Běžný úředník na památkové péči se povětšinou musí věnovat prozatím přednějším úkolům. A k tomu všemu je navíc nezřídka nutná rozhodná dávka entuziasmu. A tak některé objekty čekají na své „zhodnocení“ celé roky, než si jich někdo konečně všimne, nebo než na ně dojde řada. Pokud ovšem do té doby nezaniknou. Takže to, že některé objekty dosud nejsou na seznamu památek, není argumentem, který by dehonestoval jejich skutečnou kvalitu!!!
A nakonec: ta vaše „chajdička“ (stále pochybuji jestli víte o jaké budově jsem psal; ostatně jste asi jediný, který se o ni vyjadřuje s despektem) je jen tak mimochodem posledním pozůstatkem a příkladem dobře dochované celodřevěné lidové architektury Malšovy Lhoty. Jednalo se o zemědělskou usedlost – statek, skládající se z obytné budovy statku středně majetného statkáře. K obytné budově ještě patřil roubený seník, zděný špýchar a další hospodářské stavby. Pro vaši informaci, v 70. letech pracovníci památkové péče velmi vážně uvažovali o prohlášení objektu za kulturní památku. Bohužel nedlouho před tím příslušníci JZD Svinary, pobočka Malšova Lhota, provedli demolici roubeného seníku. Prohlášení za památku tak bylo odloženo, nebylo však od něj zcela upuštěno! Od té doby uplynulo mnoho času a věci se změnily. Na mnoho věcí se dnes hledí jinak, a tak obytná budova bývalého statku již nemusí být nutně posuzována v souboru ostatních staveb, ale jako solitér, samostatný objekt a má tak velmi reálnou šanci na to, aby byla do seznamu zapsána! Takže se možná v dohledné době dočkáte stavu, kdy nejen Šrámkův statek bude kulturní památkou tohoto druhu.
8.2.2006 08:49
Filip Rigel (neregistrovaný)
RE: ROUBENKA V HK
Pane,

valnou většinu toho, co mi podsouváte, jsem vůbec neřekl. Žasnu, kolik jste z několik mých vět dokázal vyvodit závěrů (přes celou obrazovku). Navíc si myslím, že bychom se mohli oprostit od osobní roviny, tudy by se debata vést neměla, ztrácí pak na věcnosti. Takže já nebudu jako Vy, nebudu hodnotit stav Vašich znalostí ani Vás nebudu nazývat diletantem.
Slůvko chajdička jsem pochopitelně úmyslně přepísknul, aby byl rozpoznatelný, jak velký rozdíl mezi oběma stavbami spatřuji.
Kulturní památky jsou u nás vyhlašovány již téměř padesát let (opakuji, že Šrámkův statek byl zapsán velice brzy), proto Vaše tvrzení, že na zápis Vaší roubenky prostě ještě nebyl čas, je nutno odmítnout. Prohlášení věci za kulturní památku vidím stále jako jediné objektivizovatelné kriterium, na kterém se asi shodneme, jinak je to totiž jisté, že jeden dá přednost tomu, jiný onomu.
Ale naše diskuze se stočila zcela jiným (nežádoucím směrem). Ohniskem by měla být dřevěná stavba u budoucí SVK. Jsem toho názoru, že není možné zcela rigidně lpět na absolutním zachování statutu quo. Hradec Králové je moderní a dynamické město a jako takové se musí rozvíjet, samozřejmě nikoliv za cenu poškozování kulturního dědictví, za cenu nebezpečných úprav kulturních památek a národní kulturní památky, za cenu necitlivých zásahů do MPR a MPZ. Je s podivem, že kolem záchrany roubenky se strhnul takový humbuk. Ta stavba není skutečně nijak zvlášť cenná (není to jen názor můj, ale mohu se též zaštítit názorem odborníka dr. Němečka, předsedy Společnosti ochránců památek VČ). Domnívám se, že spíše než o roubenku, by se diskuze měla zajímat o jiné aspekty plánované budovy SVK (já osobně za nejcitlivější problém považuji to, že novostavba zcela zakryje dosud nádherný výhled na hradecké věže)...
4.2.2006 13:26
Petr Vasilevskij (neregistrovaný)
ROUBENKA V HK
Roubenku se asi podaří zachránit
Roubená stavba poblíž stanice Hasičského záchranného sboru v hradecké ulici Na Přívoze na nábřeží Orlice možná bude zachráněna před demolicí. Jak píše dnešní MF Dnes, na poslední chvíli se ozvalo hned několik zájemců, kteří by se objektu ujali, respektive jej převezli na jiné místo.
Ještě před pár týdny to přitom vypadalo, že roubenka bude zbořena, protože jediný zájemce - provozovatel skanzenu lidových staveb v Krňovicích - neměl na transport peníze. Po medializaci problému se zájem o stavení z dvacátých leti minulého století zvýšil. "To, že se přihlásili hned čtyři zájemci, nás překvapilo. O tom, komu chalupa připadne, rozhodne městská rada podle kvality záměru," řekla deníku náměstkyně hradeckého primátora Pavla Finfrlová. Rada města již před časem rozhodla, že roubenka je na prodej za symbolickou jednu korunu, budoucí majitel ji ale musí nejdéle do konce června odvést.
Roubenka se nachází v místě, kde vzniká nové Knihovnicko-informační centrum. Moderní objekt nabíde vedle čítáren, internetového klubu, depozitářů a zázemí knihovny také konferenční sál s kapacitou 80 míst a výstavní síň. Návštěvníkům knihovny budou k dispozici parkovací plochy, které pojmou 100 osobních automobilů. Knihovna by měla být otevřena v roce 2007.
30. 12. 2005 | Jaroslav Fišer

Petr Vasilevskij [08. 01. 2006]
Roubenku se asi podaří zachránitHradec má "problém" s roubenkou.. Jako Hradečák tuto problematiku jistý čas sleduji a mám z postoje povolaných hradeckých úředníků rozporuplné pocity. Kýžená roubenka sice není nijak zvlášť cenná z hlediska uměleckohistorického (i když i to je relativní), ale možná za 50 či více let nějakou hodnotu mít bude. Přesto je sama budova roubenky poměrně zajímavá a unikátní je už sám fakt, že se vůbec dochovala poblíž centra HK. Už z tohoto titulu by si zachování a vhodné využití zasloužila. Roubených staveb na území města resp. spíše v jeho okolí totiž již moc není. Opomineme-li Šrámkův statek, tak bychom je spočítali na prstech jedné ruky (unikátní roubenka v Malšově Lhotě, dřevěné stavby ve Svinarech). Přitom v minulosti pro blízkost lesů, bylo dřevo v Hradci a jeho okolí jedním z nejběžnějších stavebních materiálů! Na celé kauze mě však zaujala jiná věc a to jakási neochota úředníků, kteří uvažují ve stylu "buď půjde roubenka do skanzenu, nebo ji prostě zbouráme". Nic víc. Takovýto přístup je dost zarážející. Proč nikdo z Hradeckých nenavrhl její transfer a vhodné využití v samotném Hradci? Bylo by to snad tak drahé? A kde jsou hradečtí památkáři? Bohužel se nikdo osvícený z Hradeckých úředníků nenašel a nikomu tato stavba nestála za to, aby se ji pro Hradec snažil uchovat. Prostě tak, jako kuriozitu (a třeba ji přesunout do Jiráskových sadů).Teď o ni mají zájem cizí a radnice ji dá tomu, kdo přijde s lepším návrhem využití a přitom by ji klidně sama zbourala!!!

17.2.2007 23:08
Jenda  (Nováček)
RE: ROUBENKA V HK
Vážený pane,
s Vašimi příspěvky plně souhlasím.Historii a vše co v tomto městě za něco stojí by se mělo zachovat generacím které tu budou po nás protože architektura typu "Podnikatelské baroko" nebo montované super-hyper markety městu nazývaného salon republiky nikterak nepřidají.
4.2.2006 13:34
Petr Vasilevskij (neregistrovaný)
Zkopírované přízpěvky z jiného fóra viz úvod
Roubenka vedle vědecké knihovny
Macour k.[22. 12. 2005]
Zdá se mi neuvěřitelné, že se můžu v novinách dočíst ještě dnes, v roce 2005, o komunistických praktikách úředníků (nejen) památkové péče aneb: Plete se Vám roubenka v cestě? Prostě ji zbourejte.Povšiml jsem si, že město HK nabízí odkup roubenice za symbolickou 1,-, přesto se mi zdá tento krok ze strany města naprosto nedostatečný. Jak je možné, že na komerční, medializované akce město vynaloží horentní sumy, ale na přestěhování roubenky finance nenachází?Proč do projektu výstavby vědecké knihovny město nezakomponovalo i přesun roubenky? (Pochybuji, že částka k tomu potřebná je s náklady na novostavbu srovnatelná.)
přidat nový komentář | odpovědět

[23. 12. 2005] Martin Samohrd
RE: roubenka vedle vědecké knihovnyMěsto nezakomponovalo do projektu výstavby vědecké knihovny přesun roubenky především proto, protože město neni investorem vědecké knihovny. Vaše otázka by myslím proto měla znít : Proč investor vědecké knihovny nezakomponoval do svého projektu výstavby vědecké knihovny i přesun roubenky, zvláště pak když ji od města získává za pouhou 1,- Kč ?
Je reakcí na tento starší příspěvěk | Přidat nový komentář | 0dpovědět

[24. 12. 2005] t-o-m-a-s
RE: roubenka vedle vědecké knihovnyA nebo nebyla vůle města se postavit investorovi čelem a říci, že podmínkou investice bude přesun roubenky? Bohužel myslím pane Samohrde, že Vaše odpověď hovoří za vše... Lze ji rovněž interpretovat asi takto. "My nic, my muzikanti"... i když to byl majetek města.. opravdu bravo... jen tak dál.
Je reakcí na tento starší příspěvěk | Přidat nový komentář | 0dpovědět

[28. 01. 2006] Jáchym Vacek
RE: roubenka vedle vědecké knihovnyProč projektant nezakomponoval do svého projektu roubenku,tak jak tam stojí?Vždyť je to nádherný kontrast staré-lidové a moderní architektůry.V zahraničí by to možná udělali,protože si více váží práce dřívějších generací.Určitě by se pro tuto stavbu našlo smysluplné použití.Pěkný večer
Je reakcí na tento starší příspěvěk | Přidat nový komentář | 0dpovědět

[03. 02. 2006] Petr Vasilevskij
RE: roubenka vedle vědecké knihovnyVystihl jste to úplně přesně pane Vacku. To mě napadlo také okamžitě, když jsem si shlédnul situaci. Myslím si, že vedle supermoderní stavby, navíc výškově zcela odlišné, by byla původní roubenka na původním místě něco přímo unikátního!!! Představte si ten kontrast moderního betonového kolosu a malé drobné budovy z přírodního materiálu. Bylo by to něco zcela výjimečného a úchvatného. Možná by to byla hradecká jedinečnost a lákala by i cizí urbanisty a architekty. To ale zdejší a dnešní architekti prostě nejsou schopni pochopit. Nemají tvůrčí přístup a nejsou schopni pracovat s okolím a kvalitně jej využít a zapracovat a ztvárnit ve svém projektu. Měli by si vzít poučení třeba od barokních architektů (a nejen těch), kteří při projektování pracovali s okolní krajinou, s terénem, s výškovými dominantami, s pohledovými situacemi atd.

17.2.2007 23:14
Jenda  (Nováček)
RE: Zkopírované přízpěvky z jiného fóra viz úvod
Přesně tak já taky myslel, že tam tu roubenku nechají a dál tam navážou nejakým parkem. Pak vyjdete z knihovny a cestou můžete rozjímat.
Na ouřadě je banda neschopných funkcionářů
4.2.2006 14:39
Jáchym Vacek (neregistrovaný)
Roubenka vedle vědecké knihovny
Vážení přátelé,
mám s tím srovnáváním starého a moderního stále problém - viz to nešťastné osvětlení Malého náměstí a konec konců do budoucna celé MPR. Protože se řadím do juniorů starší generace,tak si trochu pamatuji jak to vypadalo v Hradci Králové v 50 letech.To byla ještě Pospíšilova třída dlážděná a končila za restaurací Budvarka.
Ten málo citlivý přístup moderních architektů(podotýkám jen některých) neumím pochopit. Ale co vůbec nemohu pochopit,je naprostá ignorance námi volených zástupců a jejich podřízených.
U architekta zcela chápů,že má na problém svůj vyhraněný pohled.Nakonec to studovali a je to v pořádku.Ale vůbec nechápu proč zástupci města netvoří alespoň nejakou oponentůru k jejich návrhům.Zástupci města by měli být lidé,kteří mají ke svému městu nějaký vztah,vztah k jeho historii,vztah k jeho okolí a k jeho budoucímu rozvoji.Všechny tyto atributy by pak měli povýšit nad osobní zájmy ať již finanční nebo egoistické.
Re:Filip Rigel.
V každém případě máte právo na svůj názor.Určitě ta roubenka není nic mimořádného,v našem podhůří jich stojí stovky.Ale její mimořádnost je právě v tom ,kde teď právě stojí.To ji činí vyjmečnou a proto stojí za to o ní diskutovat.Tu roubenku totiž postavili lidé(mimo jiné ,na rozdíl od těch buněk se nedá naložit na podvalník a převést na jinou stavbu) a ona tam stojí už 80 let a má svoji dobovou hodnotu.Do té betonové knihovny budou chodit mladí studenti a proč by nemohli být konfrontování s minulými generacemi.Třeba jim to vráti cit ke všemu staršímu,který se dnes stále více vytrácí.V jejich uvažování tak zůstane třeba malá myšlenka,že historická paměť má svoji cenu-cenu idetifikace se svoji zemí,její krajinou a památkami.Možná právě ti,kteří tuto kontinuitu ztratili,teď navrhují na Malém náměstí moderní svítidla.
Chtělo by to konečně opustit myšlení 4.cenové skupiny,které dnes díky vládnoucí skupině hraje v této společnosti prim.A tak jen na závěr, "ten kdo si neváží minulosti své země,ten nemá žádnou budoucnost".To je citace.
Pěkné odpoledne
Jáchym Vacek
4.2.2006 21:35
Adam Záruba (neregistrovaný)
Roubenka je cenná (!)
Zdravím všechny,
tato konkrétní roubenka je velice cenná a unikátní hlavně z typologického hlediska - jedná se o roubený dělnický dvojdomek z počátku 20. let 20. století. Staveb tohoto typu a účelu existuje jen velmi málo, a já osobně ani žádnou další takovou neznám. Měl jsem možnost se účastnit přímo podrobné prohlídky této stavbičky - to v jakém stavu se dochovala je dalším unikátem - především co se týče zachovalosti dřevěných roubených konstrukcí (není zde napadení hmyzem ani houbami). Dispozice jednotlivých bytů je rovněž plně dochovalá. Zajímavé je například to, jak dokonale provedené byly vnitřní omítky v bytech. Historická cena stavby se pochopitelně neodvíjí od toho, zda má bohaté či chudé výtvarné zdobení. Skutečnost, že stavba je stará něco málo přes osmdesát let rovněž není důvodem k tomu ji prohlásit za bezcennou. Za čas bude mít velikou cenu, protože staveb tohoto typu závratným tempem ubývá. Je trochu paradoxní, ale na druhou stranu i dost příznačné, že památkáři, kteří vypustili do světa informaci o bezcennosti stavby se v ní ani nebyli podívat (dle informace pracovníka správy nemovitostí, který nás při prohlídce stavby doprovázel).

Likvidace této stavby je (při vší úctě) známkou nedostatečné kulturnosti vedení města (v některých věcech je hradecké vedení výborné - viz spalovna Opatovice, v jiných to je ale na štíru). Ke dřevěným památkám se u nás tradičně přistupuje jako k památkám druhé kategorie či dokonce jako k něčemu, co dělá jen ostudu a je záhodno se toho raději co nejrychleji zbavit. Přece nebudeme světu ukazovat, z čeho jsme vlastně vzešli, a jak se tady u nás ještě nedávno bydlelo..., že ano? Jak primitivní postoj... Tento přístup je typický převážně pro český venkov (a podle toho také náš venkov vypadá) - Hradec Králové je v tomto do značné míry výjimkou, a o lecčems to vypovídá. Např. v centru Liberce je roubený dům zachován hned vedle jakéhosi skleněného kulturáku - sídlí v něm správa CHKO Jizerské hory a nikomu nevadí. V centrech celé řady dalších měst existuje také řada roubených domů, o které se pečlivě starají. Tato konkrétní roubenka nevadila ani projektantům vedle stavěné knihovny. O její likvidaci bylo rozhodnuto až dodatečně v průběhu stavby. O tom, že zachování stavbičky na místě by vytvořilo velmi zajímavý architektonický kontrast není pochyb. Pokud by zde něco mělo být zbouráno nebo spíše razantně architektonicky upraveno, pak to je nevzhledná hasičárna stojící hned vedle roubenky. Smutné je, že město nebylo ochotno ani podpořit přesun této stavby do skanzenu v Krňovicích (a ještě se o tomto zařízení hrubě vyjádřilo), ačkoliv by tato akce stála asi jednu sedmdesátinu toho, co se město chystá vrazit jen do I. etapy rekonstrukce fotbalového stadionu.

Lhostejnost, s jakou byla likvidace léto jedinečné roubené stavby ponechána je také smutnou vizitkou hradecké architektonické veřejnosti. Zakázky ze strany města jsou přednější, a proto si to raději nikdo z našich architektů nechce rozházet (jediné, co se tu kdy stalo byla jakási nedotažená výzva hradeckých architektů proti brutální přestavbě pivovaru - několika podpisy pod prohlášení to skončilo a dnes vypadá západní cíp MPR jako Drážďany v pětačtyřicátém...).

Bohužel, obávám se, že je pozdě na nářky. Nezbývá než doufat v dobré úmysly těch, kdo o stavbu projevili zájem. Nicméně už se prý někteří plánů na přesun stavby vzdali (nabídka města k odprodeji stavby za 1 Kč možná vypadá na první pohled lákavě, ale přesun takové stavby není jen tak, je náročný finančně - cca stejné náklady jako na novostavbu stejného objemu - i technicky a navíc v šibeničním termínu, který si město stanovilo - do 30. 6. 2006, je nesnadno proveditelný).

Rovněž se mi zdá, že Hradec se stává sterilním a odlidštěným městem - viz tristní pokus o hradeckou La Défence* či Docklands** u Aldisu, včetně lávky, kvůli níž má být poškozena alej dubů z Gočárovských dob, vysterilizované Malé náměstí zbavené tradičních lip, administrativní "velkokurník" s garážemi jak z akčního filmu hned pod katedrálou, o hypermarketové rakovině a dalších notoricky známých drobnostech ani nemluvě.
Adam Z.

*administrativní čtvrť v Paříži plná okázalých moderních budov, ale v podstatě úplně mrtvá.
**obdobná administrativní čtvrť plná neduhů v Londýně
4.2.2006 22:16
Jáchym Vacek (neregistrovaný)
RE: Roubenka je cenná (!)
Děkuji za přesný popis roubenky,pak jsem se chybně vyjádřil ,že podobných je v podhůří mnoho. O to více je nutno něco pro tuto stavbu udělat.Mám totiž dojem,že diskuse na tomto fóru naši zvolení vyvolení buď nečtou,nebo si hrají na mrtvého brouka.
Vyzývám tímto pana ing.Malíře a ostatní zastupitele: Pánové blíží se volby, tak se nám konečně ozvěte,abychom vás náhodou při volbách nepřehlédli.Pokud tak do jednoho týdne neučiníte,dám si práci s vytištěním všech relevantních příspěvků na tomto fóru a zašlu vám je poštou jako stížnost na vaši nečinnost.
Přeji pěkný příští týden.
Jáchym Vacek
10.2.2006 21:34
novák (neregistrovaný)
RE: Roubenka je cenná (!)
Pane Zárubo, to jste si pěkně naběhl! Čekejte pekelnou odezvu, neboť pan Filip Rigel byl jedním z nejagresivnějších prosazovatelů přestavby fotbalového stadionu (viz diskuse).
11.2.2006 12:18
Adam Záruba (neregistrovaný)
RE: Roubenka je cenná (!)
Věřím, že to nebude tak zlé:-)
AZ
11.2.2006 16:52
F. R. (neregistrovaný)
RE: Roubenka je cenná (!)
Pane Nováku, já jsem byl (a jsem) zastánce přestavby fotbalového stadionu (viz jiná diskuze). Nikoliv však agresivní. Touto vlastností naopak oplývají odpůrci stavby.
17.2.2007 23:17
Jenda  (Nováček)
RE: Roubenka je cenná (!)
Přesně tak pane.
10.2.2006 17:38
Michal H. (neregistrovaný)
Co s roubenkou
Osobně nepopírám jistou stavebněhistorickou hodnotu zmiňované roubenky, ale není mi úplně jasné, jak by si zastánci jejího zachování představovali její další osud. Na stávajícím místě zůstat nemůže z technických a nakonec i estetických důvodů, řešením by asi opravdu bylo přemístit ji do nějakého skanzenu. Podle mě ale není povinností města finančně zajišťovat takovou akci. Měli by se najít sponzoři, kteří by prostředky ( místo aby je dali třeba do zkorumpovaného fotbalu )věnovali na její záchranu.
11.2.2006 14:49
jpa (neregistrovaný)
RE: Co s roubenkou
Asi Vám uniklo, pane Michale, že hradecký fotbalový klub je o 20 let starší než ona roubenka a uveďte prosím aspoň jediný důkaz o korupci v hradeckém klubu, jinak si ho, prosím, neberte do úst.
Jinak si myslím, že osud roubenky měl být spojen s výstavbou knihovny (rozebrat a přemístit jinam), což v rámci jejího velkolepého rozpočtu nemohl být vůbec problém.
JPA
14.2.2006 14:50
Michal H. (neregistrovaný)
RE: Co s roubenkou
Pro jpa. Moje narážka na fotbal se týkala obecného povědomí o nejvyšších patrech téhle soutěže, nesměřovala konkrétně proti hradeckému klubu.Hradecký fotbal nekomentuju, protože mě nezajímá.
11.2.2006 15:04
xicht53 (neregistrovaný)
Větší barbaři
Copak roubenka, ale co takoví Pospíšil a Ulrich, kteří nechali zbořit historickou hradeckou pevnost!
17.2.2006 22:32
Jáchym Vacek (neregistrovaný)
Roubenka vedle vědecké knihovny
Pane Vasilevskij,
sice se neznáme,ale Vaše zasvěcené komentáře mě velice zaujaly.Je to takové pohlazení po duši,že se někdo v této době zajímá o udržování památek o tradice a slušnou a fundovanou argumentaci. Napsal jsem dnes příspěvek k problematice rekonstrukce historické části města,takové dojmy ze setkání na magistrátu.Vaše argumentace nám tam chyběla,bohužel.Pokusím se to napravit, budete li mít zájem. Ale k té roubence. ONI nám ji stejně zboří,viz vyjádření pana Soukupa 15.02. str.6 a ing.Finfrlové v Hradeckých novinách. A prodají ji za korunu a ještě jsou na to hrdí.ONI se ani nepokusili, byť jenom malinko, uvažovat o tom,že by tam mohla zůstat. No není to supermarket,tak co s ní,že?Tak asi jenom "Jak jsme velký,tak jsme malý."
Přeji pěkný víkend
Jáchym
8.5.2006 16:28
Jáchym  (Nováček)
Roubenka vedle vědecké knihovny
Tak jsme se tady pěkně lidově řečeno "vykecali" a roubenka už je skoro zbouraná. Asi nám ten kontrast lidové a moderní architektury nic neříká.Tak snad jen nezbývá než doufat,že ji čeká příjemnější osud,někde ve skanzenu.Investor se opět projevil.Proboha lidi,kde to žijeme? To si tady ta banda arogantních loupežníků všech barev pořád bude dělat co jí napadne?
4.10.2006 01:42
Dan  (Nováček)
RE: Roubenka vedle vědecké knihovny
Jo ...
4.10.2006 12:06
Xaver  (Profesionál +11)
RE: Dan, Jáchym a další
Jo, jenže ono "vocáď až pocáď".Kdyby se dnes bouraly městské hradby, byl by zdá se i starosta Pospíšil v řiti.Úsměvný den :-))
4.10.2006 15:03
Phavel  (Pokročilý)
RE: Dan, Jáchym a další
jj, to je fakt. Kdyby hradby vydržely až dodnes v jakémkoliv stavu a rozsahu, tak by i se sebelepším projektem na výstavbu moderního města neměl nikdo šanci je zbourat a to ani částečně. Když vidím, že součástí podzemních parkovišť v pivovaru bude i železobetonový sarkofág s kouskem hliněné hradby (za x desítek milionů navíc), tak se mi zdá, jestli nežijeme v druhém extrému...

Vložit nový komentář

K tomuto fóru mohou příspívat jen přihlášení uživatelé.
Přihlásit nebo registrovat.

Doporučujeme
Nahoru